Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
OSOBNOST: Sylvie Richterová, slovo a ticho
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Žůrek 23.8.2020 20:45Nu, komunisté byli u nás dvojí: - s přesvědčením - s donucením (aby měli svou práci) |
|
|
M. Pivoda 23.8.2020 15:15Je nedělní odpoledne a nikdo zde nediskutuje, takže si, ze soucitu, zde dovolím vložit čínskou zkušenost. Cituji (z článku na Seznam.cz): ... Vyloučení ze strany je tak pro lidi jako Cchaj vysvobozením. „Až teď mám pocit, že jsem se konečně vrátila na stranu lidu. Uvnitř sebe jsem na stranu rezignovala už dávno. Teď, když mě vyloučili, jsem opravdu šťastná, protože jsem konečně znovu získala svou svobodu.“ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cinska-komunisticka-strana-je-hrozba-pro-cely-svet-varuje-byvala-clenka-117085#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=or7zEqvXi9n-202008231253&dop_source |
|
|
M. Pivoda 23.8.2020 15:17Jiný kraj, jiný mrav. Čeští osmašedesátníci (v mém okolí) se, až do listopadu 1989, snažili po vyloučení do své strany vrátit. |
|
|
J. Kanioková 23.8.2020 19:31Lžete |
|
|
M. Pivoda 23.8.2020 20:02To je jen takový výkřik staré dámy, která se zde (na Neviditelném psovi) kdysi snažil obhajovat komunistu Vlastimila Tlustého, kterého pravděpodobně ona osobně volila místopředsedou tzv. pravicové strany ODS. Ha. Ha. Ha. Skutečnost na mém pracovišti byla taková, jak jsem napsal výše. A proto také jsem byl také tak nepříjemný svědek po listopadu 1989. Nebyl jsem ani komunista ani antikomunista. A navíc mám velmi dobrou paměť. |
