29.3.2024 | Svátek má Taťána


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Kalivenský 23.3.2011 1:30

z/s

Drobnost, "let Europe arise". Díky za detailní a pěkný článek.

J. Roth 22.3.2011 10:56

Autore, podotek:

Píšete: "udělil Churchillovi Podvazkový řád, nejvýznamnější a nejstarší královské vyznamenání, udělované zřídka kdy lidem neurozeným. Churchill vyznamenání odmítl, nechtěl být ještě sir..."

Mno, jako syn lorda Randolpha Spencer-Churchilla a vnuk sedmého vévody z Marlborough zrovna neurozený nebyl, že?

P. Andrle 22.3.2011 11:30

Re: Autore, podotek:

Ale pochopitelně byl. To byla jen charakteristika řádu obecně a ve spojitosti s Churchillem je to trochu nešikovné. Děkuji za připomínku.

J. Roth 22.3.2011 11:49

Re: Autore, podotek:

V pohodě, jinak díky za dobrý článek.

V. Křepelka 22.3.2011 13:29

Re: Autore, podotek: pouze prvorozenecká linie

Britská urozenost s tituly se na rozdíl od rakouské dědila zásadně jenom v prvorozenecké linii. Je známo, že Churchill byl z rodiny vévodů z Marlbourough. Tento titul obdržel jeho prapředek generál John Churchill, který se skvěle doplnňoval s rakouským Princem Eugenem. Vítěz bitev u Blenheimu, Ramillies, Oudenardu a Malplaquet z válek o španělské dědictví. Jednu dobu dokonce "hrozilo", že bude dědicem tohoto vrcholného titulu. Skutečný a aktuální vévoda z Marlbourough byl totiž starším bratrem Randolpha a na rozdíl od něj se neměl k ženění. A když se konečně ženil, tak jeho matka si důkladně změřila nastávající snachu a řekla přísně: Vaší povinností je mít co nejdříve dítě. Tedy syna. Protože je naprosto nepřijatelné, aby ten spratek Winston se stal vévodou z Marlborough!

V. Křepelka 22.3.2011 9:24

Výborně napsáno - už před 65 lety i dnes

Zapotřebí připomínat. Oni asi na sjednocenou Evropu měli jiný náhled ti, kteří poznali peklo zákopů 1. světové války - a to Winston Churchill byl - i ještě horší druhou, kterou už ovlivňoval z nejvyššího postu. Teď se ozvou nepochybně antieuropeisté a budou to posuzovat na základě dnešních prkotin, s hrůzami staletí rozdělené Evropy nporovnatelnými.

Ještě nepatrná drobnost - mezi významné členy konzervativní, a tedy vládní strany, kteří oponovali Mnichovu a usmiřování nutno započítat ještě prvního lorda admirality Duff Coopera, který spolu s Edenem na prostest vládu opustil.

K. Kužel 22.3.2011 6:49

Zastánci EU prohlašují

za hlavní přínos integrace to, že vylučuje válku v Evropě. Osobně bych řekl, že to by mohlo zajistit docela uspokojivě NATO: ti, co jsou uvnitř, se neperou a ti, co jsou venku, si netroufnou. Ale budiž, pokud to nestačí, možná by to zvládlo ono "propojení Galů a Teutonů", jak o něm mluví autor. Ale proč do toho tahat ostatní?

Vysoký duchovní potenciál Evropy byl dán právě pluralitou a konkurencí mezi státy. Jednou z hlavních funkcí EU je však redukce konkurence uvnitř a ochrana před konkurencí zvnějšku. Od toho si moc neslibuju.

V. Novák 22.3.2011 13:17

A on tam ty ostatní někdo tahal?

Já měl dojem, že spíše ti mimo se snažili octnout uvnitř. Z velmi dobrých důvodů...

K. Kužel 22.3.2011 13:29

Re: A on tam ty ostatní někdo tahal?

Teď už si nikdo nedovolí udělat v členské zemi EU jakékoli referendum, jímž by mohlo být ohroženo členství. Z velmi dobrých důvodů...

P. Andrle 22.3.2011 18:06

Re: Zastánci EU prohlašují

Za pár hodin naše diskuse končí, zítra bude jiné vydání. Proto ještě pár slov, páni kolegové. Můžeme si myslet o EU a evropské integraci co chceme. Faktem zůstává jedna jediná věc. Již 65 let žijeme bez válek. Domluva Francie a Německa po válce druhé světové je úžasná záležitost. To nejsme schopni ani napodobit. A že v Porýní je pomníčků nenávisti. Rozpadem monarchie jsme byli jaksi odhaleni jako předmět usilování Ruska a Německa. I to pominulo díky EU. Pokud jde o kulturu politiky a žití, na jaké místo pomyslného žebříčku byste dali v seznamu evropských států naši zemi? Švýcarsko může být jen jedno a nikdy ho nedoženeme. Takže co? Sami? Ano, jsou evropské země mimo EU , využívající pouze ekonomickou spolupráci. Ale jejich politická kultura a právní, historické a kulturní vědomí je nám bohužel velice vzdálené. Imperiální zájem Ruska se nezměnil. Moskva nebo Brusel. Tak stojí otázka i dnes. Bohužel.