28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Iva 9.9.2008 23:50

Děkuji za krásný článek

V roce 2006 jsem ve škole dostala za úkol napsat referát na knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí od Jana Antonína Bati. J.A.Baťa? To se asi spletli a mysleli Tomáše Baťu pomyslela sem si. Zašla jsem si do ústřední knihovny v Praze a v katalogu nebyla. Tak jsem se ptala paní na informacích. "Jan Antonín Baťa? Mysíte Tomáše, ne?Od J.A.Bati tu nic nemáme." Naštěstí jsem knížku našla na internetu a nestačila jsem žasnout jaké je to vizionářské a velice propracované dílo. Šla jsem dál a zjišťovala si informace o J.A.Baťovi  a zděsila jsem se nad tím, že když se chce, tak i taková osobnost jako on se může naprosto zamlčet. V roce 2007  se obnovil proces a jeho jméno jsem začínala spatřovat i v denním tisku, takže povědomí o něm je mnohem vyšší než dříve. A tak by to mělo být, protože on si alespoň naší pozornost zaslouží.

Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 13.6.2008 0:15

Tajůplná smrt Tomáše Bati

"Obuvnický král" se stal patrně obětí atentátu. Letadlo se zřítilo následkem výbuchu. Jan A. Baťa nejevil nikdy sklony přebírat po svém starším bratrovi Tomášovi firmu. Mezi nimi docházelo k prudkým hádkám. Tomáš Baťa byl workoholik. Jan A. Baťa byl snílek a vizionář. Následkem rapidního senilnění T.G. Masaryka byl považován Brity již 1932 za příštího presidenta ČSR (tedy nikoli až 1938 - to bylo podruhé). ČSR byla 1918-38 francouzským protektorátem (Cordon sanitaire). Paříž měla jinou představu a tou byl Dr. Edvard Beneš. Kdo ovšem spáchal atentát na T. Baťu a proč? K tomu viz moje kniha "Český Dekamerone aneb Vládní bar 'Boccaccio' ". Vyjde příští rok 2009.

LPL 19.8.2007 13:06

Svedectvi dr. Jiriho Udrzala

Dr. Jiri Udrzal se soudu s Janem Batou na jare 1947 nezucastnil,  a nemohl tam tedy svedcit, protoze jiz od podzima 1946 byl v zahranici (nejprve v Brazilii a nakonec ve Francii) odkud se do sve smri v roce 1971 nevratil. Soudu se  - na rozdil udajne od Jana Bati - ani zucastnit nechtel. Jako svedka ho tam zadala obhajoba.  Mezi duvody obzaloby procesu s JAB patrily dokumenty nasi londynske vlady, ktere vsak autor clanku - ani ostatni autori pracujici pro rodinu Jana Bati - nikdy necituji.  Priciny jsou jasne, ale dokumenty stoji za precteni. Dr. Jiri Udrzal nikdy nebyl komunista, coz vedi vsichni, kdo ho znali.  Neni take na zadnem seznamu, ktere jsou nyni dostupne v ruznych archivech. Za valky spolupracoval s britskou tajnou sluzbou.  Lituji, ze nase rodina na tento clanek nezareagovala ihned.  Autor by mozna nestupnoval  svuj utok (cim asi motivovany?)  na dr. Jiriho Udrzala v dalsich clancich, zejmena v clanku z cervence 2007.  Ovsem za  nakupeni lzi tezko nase rodina muze ocekavat omluvu. Pojem intelektualni poctivosti  zrejme za dlouha leta komunismu v  nasi zemi zcela vymizel.

Dr. Jiri Udrzal nikdy nebyl komunista, coz vedi vsichni, kdo ho znali. Neni take na zadnem seznamu, ktere jsou nyni dostupne v ruznych archivech. Za valky spolupracoval s britskou tajnou sluzbou.    

eze 23.2.2007 19:08

Baťův proces

Proces proti Baťovi byl jistě vykonstruován za účelem konfiskace jeho majetku, ale nikoliv jeho podniku. Ten byl podle dekretu 100 samozřejmě zestátněn za náhradu, ale zároveň bylo pro všechny podniky, tomuto dekretu podléhající, stanoveno, že "náhrada bude vyplacena do 6 měsíců po té, co ministr průmyslu stanoví její výši", což se samozřejmě nikdy nestalo, takže nikomu náhrada nebyla vyplacena. Další podmínkou náhrady bylo splnění povinnosti podle dekretu 95 akcie deponovat v bance, což se však v případě Baťových závodů nestalo, takže nárok na náhradu z tohoto titulu nebyl vůbec. Ti majitelé akcií, kteří akcie deponovali, o ně stejně po únoru 1948 přišli na základě akce "likvidace kapitalistů", kterou organizoval stejnojmenný odbor na ministerstvu financí pod vedením Otto Fischla. Ten se kvalifikoval už za okupace, kdy jako Ehrenjude řídil Úřad pro správu zabaveného židovského majetku v Protektorátu.

J.G. Pašek 23.2.2007 18:18

Koukám prameny autor čerpal z knih vydaných po 1989 . . .

tak nebudou politicky zatížené . . .  pořídím si je.

jerry 23.2.2007 12:25

To co říká autor v úvodu, je pravda

stále jsou mediálně vytvářeny pseudoosobnosti,/ ta poslední bohužel spjatá se Zlínem je zvlášť bizardní/ a skutečně velcí lidé upadají do zapomnění. Ve Zlíně nemají Baťové ani pomník!

ladik53 23.2.2007 11:48

Dnes

Dneska je ve Zlíně všechno Baťovo (nemocnice, universita ...). Ale bota se tam nevyrobí snad ani jedna.

baci 23.2.2007 10:02

ad vojenské zakázky

ano T.Bata získal zákazku od armady v době K.u.k.monarchie ale rozhodujícím a zlomovým momentem byl,že v době vrcholící hosp.krize-vystoupil a řekl svým spolupracovníkům že jim snižuje plat o 50% aby je nemusel propuštět a že v jeho obchodech budou sníženy potraviny o 50%takže krizi zvládl a pak došlo k onomu nastartování.Jsem ze zlína napsal jsem knihu o Batově nemocnici,kdy J.A.Bata plánoval výstavbu Batova domu zdraví-který by byl zaměř na prevenci v roce 1935.5adu věci o batovském zlíně najdete na blogu http://baci-blog.blogspot.com/

Vašek 23.2.2007 9:42

Komunisté vždy Baťu pomlouvali

Kamarád měl dědečka, který u Bati pracoval. Ten děda se vždycky hrozně vztekal, když v TV běžel film Botostroj a nedal na Baťu dopustit. Baťa prý neodmítl ani toho posledního pomocného dělníka, když ho požádal o rozhovor a vždy jej pozorně vyslechl a snažil se mu pomoci. Jako příklad dával svého kolegu, kterému utekla žena a Baťa mu dal tři dny placeného volno, aby si mohl řešit svůj problém. Takové sociální výhody, jako měli u Bati,  neměli dělníci ani za komunistů. Je ale pravda, že s flákači a komunisty, kteří proti němu štvali dělníky, se příliš nemazlil.

Malý Aston 23.2.2007 10:09

Re: Komunisté vždy Baťu pomlouvali

Chodil jsem do školy v době tvrdého komunistického režimu.Když jsem mamince vyprávěl,že Baťa byl hnusný kapitalista a vykořisťoval chudáky,čekal jsem pochvalu.Ale maminka tam před válkou pracovala a živila celou rodinu počínaje jejím otcem a babičkou a ještě 5 dalších sourozenců.Pěkně mě pochválila a pak mi vyprávěla jak si pěkně ve Zlíně žila.Otec mezi tím poslouchal zahraniční zprávy a já jsem dostal dvě rady.Pěkně nadávat na Baťu a neříkat,že otec poslouchá Londýn.To byly prvotní počátky a zkušenosti z mého mládí,kdy něco jiného bylo nutné říkat na veřejnosti a něco doma.Nemám zájem o návrat těchto pořádků,nemám zájem aby nám Filip říkal,že to není pravda co jsme prožili,nemám zájem aby se Paroubek spojoval s Filipem a zase nám zakázali myslet svou hlavou.Postačí když přikazuje svým poslancům myslet a jednat tak jak on přikáže.Nejsem ani komouš ani socan,nemám o ně zájem a mám to podloženo zvými osobními zkušenostmi z doby jejich vládnutí,kdy se spojili aby nám tloukli svou ideologii do hlav jejich kladivem a když někdo nechápal použili klidně i ten jejich srp.:-D

Synkretik 23.2.2007 9:42

první světová

Může mi, prosím, někdo potvrdit něco, co jsem kdesi četl, a sice, že Baťův podnik v podstatě vyrostl díky vládním/armádním zakázkám v průběhu první světové války? Ne že bych zpochybňoval managerské a humanistické kvality rodu Baťů, ale jde mi o to, že pravděpodobně i v tomto případě byl na počátku ekonomického impéria nikoli volný trh, ale booster v podobě vyhrané obrovské státní zakázky. Že bez toho by Baťa mohl být jen manufakturou s okresní působností.

Že potom Baťa vydělané peníze neodvezl na Bahamy, ale investoval do rozšiřování podniku mu samozřejmě slouží ke cti. Nicméně by mě zajímalo, jak to na začátku bylo.

baci 23.2.2007 9:58

ad vojenské zakázky

ano T.Bata získal zákazku od armady v době K.u.k.monarchie ale rozhodujícím a zlomovým momentem byl,že v době vrcholící hosp.krize-vystoupil a řekl svým spolupracovníkům že jim snižuje plat o 50% aby je nemusel propuštět a že v jeho obchodech budou sníženy potraviny o 50%takže krizi zvládl a pak došlo k onomu nastartování

Josef 23.2.2007 16:37

Re: první světová

Jiste ze jim ve Zline 1.sv. pomohla, zrovna tak jako pomohla plzenske Skodovce, aby se stala jednou ze 4 nejvetsich zbrojovek v Evrope (Krupp,Vickers,Schneider,Skoda). Batovci byli velice schopni az do konce 2.sv. valky. To co predvadeli od te doby ve svete jako nadnarodni koncern uz za zminku moc nestoji. Meli jeden cas asi 90 tisic zamestnancu v 70 zavodech kolem sveta, ale moc velkou diru do sveta s tim neudelali ! To, ceho dosahuji jine ubuvnicke firmy dnes v Cine (objem,zisky,kvalita), k tomu se batovci za povalecnych 50 let nikdy ani nepriblizili.  Jinak, diky za pekny clanek !!

Saša 23.2.2007 8:51

Hezky podáno.

Díky za informace.

Cesilko :-) 23.2.2007 1:58

Vyborne cteni o Janu Batovi

najdete v knizce Edvarda Valenty: "ZIL JSEM S MILIARDAREM." Je to vice mene objektivni pohled na doby rozkvetu Zlina a firmy Bata, navic zajimave postrehy ze zivota ve Spojenych Statech v te dobe. Moje vydani nese toto upozorneni: "Tato kniha mela vyjit v roce 1970 v nakladatelstvi Ceskoslovensky spisovatel: sazba byla rozmetana." Vydal INDEX, 5 Koln 41, Bundesrepublik Deutschland jako svou 59. publikaci. P.S. Jeste k Janu Batovi: v Kanadskych Listech pana Mirko Janecka (vcera doslych do Elej) je zpravicka, ze "sochu bratri Tomase a Jana Batovych, ktera mela byt postavena ve Zline, pan Tomas Bata  ("Tomik"), vetoval....." Skoda... 21/II/07  ***

Cesilko :-) 23.2.2007 2:00

Re: Vyborne cteni o Janu Batovi

Vzpominam si na vypraveni sveho otce, pametnika: Za Prvni republiky byly Ceskoslovenske statni drahy stale v cervenem. Vlaky mely zpozdeni, vagony neuklizene, cestovani nebylo, jak se rika, "na urovni". Jan Bata pry prisel za Masarykem a rekl, ze sveri-li mu Republika drahy na pet let,

nejen ze zaplati  miliardy dluhu, ktere na konte nase drahy tehdy mely, ale ze udela z ceskoslovenske vlakove dopravy vydelecny podnik. Nestalo se..............................................:-)

Kanuk 23.2.2007 18:33

Re: Re: Vyborne cteni o Janu Batovi

Česílko, na rozdíl od vás já ty předválečné dráhy pamatuji z vlastní zkušenosti. Je pravda, že nevydělávaly. Ale poskytovaly službu za přijatelné peníze, stejně jako pošta (včetně jejích autobusů do míst, kam by se to soukromníkům nevyplácelo, na př. Sušice-Srní-Prášily-snad Železná Ruda.  Tehdy jezdit na lyže si mohlo dovolit jen málo lidí). Vlaky jezdily přesně, že jste si podle nich mohl řídit hodinky. Vagony byly jistě uklizenější a čistší, než jaké jsem před několika lety zažil na cestě rychlíkem Praha-Plzeň. Jestli cestování bylo na úrovni nebo ne, o tom by se dalo diskutovat. Je pravda, že lavice ve vagonech 3. třídy byly dřevěné, ale to - pokud vím - byl tehdy standart. Já pamatuji i "hytláky", nákladní vagony vybavené lavicemi, které o "víkendech" byly přistavovány na trati Posázavského Pacifiku a Paříž-Dobříš, aby zvládly dopravu národa trempířského. Zaměstnanci ČSD neměli sice vynikající platy, ale mnoho jich bydlelo v domech ČSD, "byli pod pensí", a měli "definitivu". Proto byli váženými zákazníky.

Lojza 29.4.2007 18:52

Re: Re: VyboLrne cteni o Janu Batovi

Ve skutečnosti byly státní dráhy na našem území vždy ztrátové. Vydělaly na sebe pouze soukromé - např. kladenská či buštěhradská. Odkaz bych ale velmi těžko hledal, byla to jen tenká brožura a mezitím jsem se dvakrát stěhoval )-:.

NevericiTomas 23.2.2007 0:29

Dobre skutky

jsou vzdy po zasluze potrestany...Bohuzel o techto konkretnich (po)valecnych ceskych svinstvech se skoro nemluvi.Zato tu dokola resime virtualni sudetske kolektivni viny