28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KOČKY: Druhá čtvrteční mise

Věděla jsem, že večer se pouštím s největší pravděpodobností do podobný akce. Jen to nebude štěkavec, ale mňoukavec...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Zemanová 24.9.2020 0:33

Milá Petro, to se tak hezky četlo! Mám radost z kůtěte, které se stalo kůtětem služebním a doufám že i pod penzí. V

M. Crossette 23.9.2020 19:43

Petro, další krásné psaní se skvělým koncem V. Jestli je pán občas vídaný soused, možná budeš mít příležitost se ho někdy později zeptat, jak se kotěti daří. A třeba se dozvíš ještě lepší zprávu, a sice že se jak jeho manželka, tak pes Bedřich "umoudřili" a kotě už jim spává v peřinách postele a doma mají spokojené - kočko-psí soužití :-)

Z. Janaba 23.9.2020 15:17

Petro, jak jsem včera psala, mělo by tě být víc!

Mě se tyhle akce také nevyhýbají a vždycky začinám - ježišmarjá, zase já! Vzápětí se okřikuji - kuš a poděkuj za to!

Při té příležitisti jsem si vzpomněla na Plašana. Nebyl to odchyt, byl garážový strávník, nesmírně plachý. A tenhle plašánek mi prokázal neuvěřitelnou důvěru, která mě hřeje do dneška. Už jsem o něm kdysi psala u Dede, tak mu teď věnuji jenom krátkou vzpomínku.

Plašan čekával k večeru za garáží na jídlo, důstojně seděl, stoj spatný. Jen mě zahlédl, okamžitě mizel. Jednou nebyl dost hbitý a zahlédla jsem ošklivě oteklou tvář! Co teď? Jakpak já ho chytím?! Něco udělat musím, ach bože! Druhý den jsem připravila přenosku a celý den stepovala u kuchyňského okna. Musí přijit, chodí každý den! Ten den nepřišel. Vystresovaná jsem šla spát, v jednu v noci mě budí manžel, máš ho na schodech! Letím dolů, na svhodech opravdu sedí tohle bojácné zvířátko, obrací na mne oteklou tvářičku a nechá se odnést do domu.

Všechno dobře dopadlo, ale jak tohle zvířátko, nezvyklé na lidi vědělo, že mu chci pomoct? Přece jsem neměla nad hlavou svatozář podle níž si mě vytypoval! Jo, jsou věci mezi nebem a zemí...

E. Šusová 23.9.2020 15:23

Janooo, neee, já nechci bulet, tohle mě vždycky dostane. :-) To je tak hřejivý, když to dobře dopadne. Někteří mají prostě v sobě nakonec tu důvěru - kolikrát i divoký zvíře požádá člověka o pomoc

Z. Lika 23.9.2020 16:42

Ano, psal o tom i James Herriot - kočky plašánci si přišli pro pomoc, když onemocněli. Do té doby na sebe nenechali ani se podívat, natož šáhnout. Díky, Janaba, za pomoc oteklé tvářičce :-)

Z. Janaba 23.9.2020 18:10

Liko, na oslovení jsem jenom Jana. Ba je ten ocásek, o který se přičinil můj manžel, když řekl své ano, Jano milá (jedna řádka z jedné písně) :-)

Mimochodem ten otok byl plný hnisu. Po rvačce s jiným kocourem se rána moc rychle uzavřela. Když do toho pívet řízla, tak vyteklo půl kocoura.

A. Bytová 23.9.2020 12:57

Petro! Mohu tě soukromě nazývat Františka z Asissi?Jen toho ftactva, co už ́s spasila. Jednou budeš mít za Duhovým mostem dost nával.

E. Šusová 23.9.2020 13:28

To bude to nejlepší přivítáníčko:-)

Z. Jenny 23.9.2020 12:09

Petróóó! Díky! Za všechna ta zvížata,však vím,co to obnáší. Taky jsem hák na zatoulance,vůbec nevím, jak si mne vždycky najdou. VJe to tak,že nic není náhoda všechno má svůj smysl?!

E. Šusová 23.9.2020 12:25

Jo, určitě, nic není náhoda, však to Lika psala předevčírem u Solo, telefonovala jsem nikoliv náhodou, ale právě proto, abych ji mohla vidět, najít, odchytit.

Z. Asteris 23.9.2020 11:57

Petro, ty to s těmi zvířaty úžasně umíš, to je dar. Já mám "štěstí" na zatoulaná psiska, ale naštěstí většinou s tel. číslem na obojku, a přítulná, ale i tak to je někdy dobrodružné. Občas se kvůli tomu musí změnit směr i cíl výletu :))

E. Šusová 23.9.2020 12:25

Aaaa to je ta supr varianta, když se pesan může vrátit hnedle domů!

E. Zvolánková 23.9.2020 11:57

Taky mám radost, že kůtě našlo nový domov. Snad už napořád.R^:-) Já včera při roznášení hlasovacích lístků pro senátní volby už taky málem myslela, že si přivedeme domů jednoho "bezdomovce"...Potkaly jsme menší voříškovou, která začala lítat kolem nás ...vždycky na chvilku přišla a zas odběhla, já sedla na bobek, říkám dceři ať udělá totéž. Ona paradoxně zjančila, že se bojí (čubís hystericky ječela). Tak jsem dceru odeslala kus dál, seděla na bobku a koukala stranou...čubís opatrně přišla, jak jsem se maličko hnula, začala hned řvát a drhla, když to takhle udělala poněkolikáté a já si už říkala "holka, takhle tě asi neodlovím, abychom zjistili, zda něčí jsi". Vtom se ale od jednoho takového "polorozpadlého" domku ozvalo zavolání, čubís otočila a mazala tam. Tak jsem si dost oddechla, že aspoň není bezprizorní.

E. Šusová 23.9.2020 12:26

No asi to není úplně ideální stav, ale co my víme, ale rozhodně lepší, než aby neměla pelíšek a co do tlamky.

E. Zvolánková 23.9.2020 14:04

No taky jsem si nakonec říkala, že snad nějakou péči asi má...pak jsem si všimla, když už mě obletovala po několikáte, že má antiblešák na krku, což psi většiny bezďáků nemívají...aspoň ne ti u nás.

E. Žampachová 23.9.2020 11:04

Tys dobře akční. Už jsem četla o Solovi (Sole?), ale až se zpožděním. Nestíhám, máme s čoklidy "zkouškové". Připravuju naše holky, odchovy, občas někoho cizího. Jinak na bezprizorná zvířata naštěstí nemám tu přitažlivost, jinak bych asi dostala kufry a psí misky za dveře, i když MLP je taky psí, a má relativní trpělivost. Tak se aspoň snažím dělat psí školu a dělat šťastnější ty psí rozcapence. Naše mladá rozcapenka udělala o víkendu všestranky. Co nepokazila ona jsem po... já, ale nakonec jsme došly.

Ale je senzační, jak to umíš s kdečím. Je fakt, že jak se člověk na neco (u nás lovecký výcvik) specializuje, je těžké přepnout na "normální" komunikaci. Zjišťuji, že se blížím fachidiocii. Dík za lidi jako ty.

E. Šusová 23.9.2020 12:27

No jo, člověk musí koukat kolem a mít oči otevřený. a taky rychlý reakce.

Z. Matylda 23.9.2020 10:04

A to je hezké... kotě se udalo samo :) Mám pocit, že kočky se udávají hůř, lidi mají pocit, že bezprizorná kočka je tak celkem normální jev...

E. Šusová 23.9.2020 10:36

Přesně tak, kotě se rozhodlo a bylo to! Ono kdybych já nemusela do tý práce, tak to už mělo rozhodnutý samo. Možná by bývalo bydlelo v nouzi i u nás, jen........ by to bylo asi hodně živoučký, ta situace s Tali v paneláku ;-D

E. Šusová 23.9.2020 10:55

A souhlasím - že na kočky lidi víc kašlou, ale naštěstí ne všichni.

D. Ruščáková 23.9.2020 9:45

Petro, díky za to, že jsi jaká jsi :-) Děláš svět lepším V

E. Šusová 23.9.2020 10:37

To já ne, to voni, já za nic nemůžu :-) . To vono se to.....;-D

Z. Lika 23.9.2020 9:28

Taky jsem tak přišla ke kotěti, nepochybně vyhozenému na konci prázdnin. Naštěstí jsem přišla "k hotovému", už bylo odchycené, z toho bych měla hrozný nerf.

Taky mě moc těší, když něco dobře dopadne, to se hnedle kouká na svět líp. Díky, Petro R^

E. Šusová 23.9.2020 9:32

Hooodná Lika, hoodná, dala domov mrňouskovi potřebnýmu. Tohle prtě nebylo plašan, to šlo dobře, tam by to o nerf nebylo. Naštěstí. Prcek byl rád, že se ho někdo ujme a nejni sám a vopuštěnej.

Š. Matyášová 23.9.2020 9:19

UUUFFF, TAK DALŠÍ DROBEK MÁ DOMOV...R^V

T. Zana 23.9.2020 8:10

Tak to se povedlo báječně! Diky za prcka :-)

Petro, co plánuješ do třetice ;-) ?

E. Šusová 23.9.2020 8:16

Slona!! ;-D

Ne, ale vzpomněla jsem si, když jsem kdysi přinesla v podobně krátkém časovém úseku domů nejdřív kotě a poté ježka, povzdychnul si : "Ešče, že u nás nežijou sloni. Jednoho by určitě přivedla domu!" ;-D

Z. Jenny 23.9.2020 12:07

Hmm, tak slona! No už Tě vidím lítat s velkou sítí (na motýli),jak lovíš slona někde v Africe! :-)

E. Šusová 23.9.2020 12:52

Asi bych šla spíš s trsem banánůch:-)

M. Skálová 23.9.2020 17:23

ne se sekanou?