Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

kuk

Noviny byly pekelně nudné,

nikoli však kolportéři. Pamatuji se na člověka z podchodu na Václaváku: "Véčerní Praha! Čérstvé zprávy! Bomba na sovětském velvyslanectví!!!" Lidi mu trhali ruce. A když jste pečlivě hledali, tak někde na třetí straně byla zprávička velká jako otisk palce, že kdesi v Chile nebo Peru kdosi "bombnul" u plotu sovětského velvyslanectví. Byl bezvadnej. Takouvou šou měl tak dvakrát týdně. Chodili jsme se na něj ze školy koukat.

Jo a ještě jednu zábavu jsme měli: Počítali jsme v novinách mrtvoly. Zajímavé bylo, že trvale nejkrvežíznivější byla křesťanská Lidová demokracie. To do školy každý donesl nějaké noviny a počítalo se: Rudé právo - 8 mrtvol, Svobodné slovo - 6 mrtvoll, Lidová demokracie 149 mrtvol. To bylo těch 8 mrtvol z Práva a pak vždycky vyhrabali nějaké zřícené letadlo v Argentině nebo potopený přívoz v Japonsku a bylo hotovo. Zlaté časy.

Jack London

Já jako dítě hltal v polovině 60.let sešitové svazky Jacka Londona, z edice Laciné vydání spisů JACK LONDONA, nakladatel B. Kočí, knihkupec v Praze I., Masarykovo nábř. 14., (cca kolem r. 1923), které měl můj děda uloženy na půdě. Byl jsem fascinován, kolik toho J. London napsal; asi v této edici vyšly i dílka, které nebyly nějak moc kvalitní, a které pak později už asi u nás ani nebyly vydávány. (Vzpomínám např. na působivý příběh "Jerry z ostrovů", nebo drsné psychologické drama "Stopami minulých životů" (ve 3 svazcích), dobrodružné drama "Tasmanovy želvy", relativně nezáživné "Měsíční údolí" (ve 4. svazcích), a další. Jen ten český překlad se mi zdál už tehdy dost kostrbatý, takže jsem ten děj nemohl dostetečně rychle hltat, jak bych si představoval... Na půdě to bylo uloženo asi proto, že snad pro knihovnu v pokoji to nebylo tehdy považováno za dostatečně noblesní (?) 

Začinal jsem Tajuplným ostrovem

obrovskou bichlí v modré plátěné vazbě - dodneška ji mám ...

K novinám

já jsem odmala četl všechno, co mělo písmenka, měl jsem průkaz do knihovny a do čítárny už ve třetí třídě. A v té čítárně jsem (občas!) četl noviny, co tam měli - Mladou frontu, Svobodné slovo, Lidovou demokracii, a doma Rudé právo, které jest bylo tatovi odebírat. No a ve škole do nás klavírovali šetřit naše lesy - tudíž papírem. Takže jsem asi desetiletý pronesl na nějaké rodinné sešlosti tuto moudrost: aby se šetřilo papírem a bylo na knížky, tak by mohly vycházet jenom jedny noviny. Proč jich vlastně vychází tolik, když se vůbec neliší, jsou v nich stejné zprávy? Ono to bylo cca v roce 1959 ... a příbuzní bez ohledu na mou křehkou dětskou duši se hurónsky chechtali, nazývali mne rozumbradou a tázali se taty, po komže má tak chytrého syna, z čehož se, pokud si vzpomínám, otec kupodivu neradoval. Zhýralí strýcové mi též nabízeli slzu slivovice, prý si ji zasloužím ... a dostal jsem ji, ono se to v našich krajích tak nebralo a slivovice (domácí) je nakonec nikoliv lihovina, nýbrž lék.

Re: K novinám

Paráda!  Úmnyj málčik...

Nepolapitelný monitor - díky za připomínku -

neplul, vzpomínám-li dobře, po Volze, ale po Donu. A probil se Azovským mořem do moře Černého, což by z Volhy šlo s problémy... A nebo že by to byl Dněstr? Pak by padalo to Azovské moře...

Trestáni byli obvykle ti vojáci, kteří se vzdali nebo nemohli prokázat, že byli lapeni v bezvědomí, po vystřílení poslední rány atd. atd. Ti, kteří se probili ke svým, zvláště včetně techniky, sice nebyli nijak oslavováni, ale to by musela v 41. a 42. roce zlikvidovat Rudá armáda stejně sovětských vojáků jako Wehrmacht. A to si opravdu nemohla dovolit. Že byla celá posádka říčního dělového člunu obrácena a vyškolena co agenti, na to ani Směrš nepřišel.

Re: Nepolapitelný monitor - díky za připomínku -

  Ale jo,přišel,přišel viz A.Solženicin-Souostroví GULAG-,přišel,bohužel...

Verne a Neff,

proč ne, z Verna se dalo čerpat i žít ve světě představ. Dnes po dalších x-letech jsou verneovky relaxační čtení.

Dnes pohoda, dobře Astone.

No,

Aston praví ohledně posádky Nepotopitelného monitoru Říkal jsem si: co by asi ve skutečnosti udělali s námořníky, kteří byli tak dlouho v německém zázemí? Jistě by je poslali na Sibiř do Gulagu, pravděpodobněji popravili.

Nuže, zajímají mne militaria a něco o tom vím, tudíž pravím, že zde se Aston mýlí.

Sověti zacházeli zle s těmi, kdož padli do zajetí, utekli a vrátili se - ale i ti, pokud se nedokázalo, že kolaborovali nebo jinak zradili, šli do štráfbatů (trestných praporů - což ovšem od popravy nebylo moc vzdálené) a když přežili a vykoupili krví svou vinu, byly jim vraceny hodnosti i funkce. U specialistů (letci, zvláště bombardovací) se stávalo, že ani do trestných praporů nešli. Také byla možnost rozsudku, odloženého až na po válce s tím, že bude-li dotyčný hrdinně bojovat, má naději na milost úplnou či částečnou.

Příslušníci jednotek, které se probily jako organizovaný celek, byť i malý, nebyli za fakt obklíčení trestáni; ostatně v prvním roce války obklíčení nebyl řídký jev. Potíže - vyjímečně - hrozily vyšším velitelům (divize, sboru), bylo-li jim vytýkáno, že se do obklíčení dostali vlastní vinou.

Vojáci, kteří došli až do Evropy

se vrátili do Svazu sovětů rovnou na Sibiř, tak se Stalin bál, že načuchli demokracií, tak je rovnou nechal izolovat ve vyhnanství.

ad noviny

me tak napada (opravte mne pokud se mylim) ze komunisticke noviny byly 2 slozene dvoulity, tedy 8 stran- to cele za padika. v prepoctu na pocet stranek jsou i dnes noviny levnejsi... :)

Re: ad noviny

Jenže když jste Rudé Právo rozložil, mohl jste jedním výtiskem vytapetovat byt střední velikosti a ještě Vám zbylo na chodbu.

moji prvni verneovkou

moji prvni verneovkou bylo Dvacet tisic mil pod morem, ktere jsem dostal cca v druhe nebo treti tride na zakladce a bylo to pro mne dlouho zcela nestravitelne cteni. Obzvlaste v porovnani s Mayem, Setonem (vybavuji si ze jsem se do do tech 20 000 mil pustil hned po precteni Dvou divochu) a Ransomem, ktere jsem v te dobe hltal. Nikdy jsem se nedokazal dostat pres tech nekolik pomaloucku se rozjizdejicich prvnich kapitol. Pak mne nastesti napadlo zacit cteni az v okamziku, kdy se trojice hrdinu nachazi na plasti (vynoreneho) Nautila a pohltilo mne to :)