Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
19.4.2024 | Svátek má Rostislav
Diskuse k článku
RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - otop
Jsme v topné sezóně až po uši a bavíme se o ekologické dani. Jak to bylo dřív, za dob mého dětství?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
AeroKarel 25.11.2005 22:55Kanuku, nasávání zhora ani náhodou.
Měli jsme ty klubky doma dvoje. Vždy jen okolo roštu, regulačním okénkem ve dvířkách. A zavírání komína, ovšem.
I "ameriky" ještě máme. Ovšem ty "jedou" jen na koks nebo antracit. Ovšem, kouzlo domova!
|
|
|
Mysch 25.11.2005 19:38a ted mne napada, ze ty musgravky velkeho kalibru, jsou porad jeste k videni v salech ceskych venkovskych hospod. |
|
|
Čumil 25.11.2005 20:13Re: a ted mne napada, No, Myschi, myslím, že to, co je (bylo) v těch hospodách, se jmenovalo Satan (bez záruky). Tady jsme měli jedno krásné kino, kde tyhle satany stály v sále pod plátnem. Uprostřed dramatického dění přišel biletář se dvěma kýbly, otevřel kamna, naložil je, mocně zaroštoval a s rachotem odtáhl. Romantika!
Všechno v richtiku? Zdravím a hezký víkend!
|
|
|
Čumil 25.11.2005 19:31Hm, tedy přátelé, ještěže dodnes na chalupě topíme petrami, koukám, že mnozí odborníci by dnes už asi u klasických kamen zmrzli. Pokud se tzv. amerických kamen týče, odkazuji k výtečnému Čapkovu sloupku Řeřavé srdce domu... |
|
|
Kanuk 25.11.2005 18:59Ještě kamna, Musgravky specielně Lze nagůglovat na adrese
www.hevac-heritage.org/victorian_engineers/ musgrave's/musgrave's.htm
Musgrave byla firma v Belfastu, v Sev. Irsku, měla továrnu také v Mannheimu. V r. 1965 udělali bankrot, nebo tak nějak. Na uvedené adrese jsou i obrázky jejich výrobků. Všechna zobrazená kamna jsou hranolová, pamatuji se ale, že byla také válcová. Pokud se pamatuji, prodejnu mívali v Rytířské ulici, ale krk bych na to nesázel.
Klubky. Možná, že to bylo trochu jinak, než já popisuji, měli jsme je několik málo let, když jsem už byl tak "středního věku". Ale na chlazení paliva v zásobní šachtě čerstvým vzduchem bych dost věřil. Jinak by docházelo k suché destilaci a mohlo by to bouchnout.
Jak se někdo zmínil, koks byl (je) předestilované uhlí, velkou většinou jen uhlík, s nějakými anorganickými nečistotami, které zůstanou v popelu. Uhlík shoří na CO2, bez vývoje jiných plynů (? na to nejsem profesor).
Možná, že tento příspěvek se objeví zeleně, ale za to já nemůžu. Nastavení barvy tisku nefunguje, nevím proč.
|
|
|
pamětník 25.11.2005 15:30Jak rád bych chodil na šišky, ale aby bylo doma a hlavně v dílně čím topit, musel jsem po válce o nedělích sbírat na haldě povrchové šachty s tatínkem uhlí. Ale baička bydlela na venkově a topila šiškami a chrastím, takže jsem si to o prázdninách bohatě vynahradil. |
|
|
Peter 25.11.2005 15:00A co pilinaky? To byla fuska je 'nabit' - Co ? Meli jsme doma v padesatych letech pilinaky, ktere ja musel 'natlouct' pilinama. Kdyz piliny byly dobre, vydrzely kamna davat teplo az sest hodin. Kdyz jeden odflakl nabyti, prostredek (kam se vrazel dreveny kul, ktery se pak musel vytahnout pred zapalenim, ono se to cele sesypalo a z dirky dole ktera zajistovala privod vzduchu vyslehly plameny a nekdy zhavy popel z pilin. Pouzivaji se jeste dnes v Cesku? I zde (v Kanade) pouzivame dnes kamna na secondary teplo. I zde ma jit nahoru cena za zemni plyn o 20% tuhle zimu (muzeme zato pry dekovat 'Kathrine').
|
|
|
huhu 25.11.2005 12:41úlevné přechody pamatuji se na tu spokojenost a úlevu, když jsme přestali topit uhlím a přešli na plyn. To pohodlíčko ! Ted už tak nejásám, zejména když čtu, že i příští rok plyn podraží o 11%. Přemýšlím zbudovat aspoň v obýváku krbová kamna a vrátit se k topení dřevem. |
|
|
R 25.11.2005 12:34primár a sekundár No, s tak starými kamny nemám zkušenosti, ale podle mně se dělí na kamna s regulovaným sekundárním vzduchem a neregulovaným nebo žádným. Každé palivo hoří ve dvou fázích, v tuhé žhne a potom v plynné dohořívají plyny, co utíkají při žhnutí. Kamna bez sekundáru byla jen pro paliva, která se pálila v tak velkých kusech, že potřebný vzduch procházel mezi těmito kusy paliva. To bylo hlavně dřevo ve velkých kusech a koks, který sekundární vzduch prakticky nepotřeboval. Pevně nadstavený sekundár byl pro jeden druh paliva a relativně stálý tak v komíně. Ideální byl přirozeně nadstavitelný sekundár, neb se dal sekundární vzduch nadstavit tak, aby plameny v naloženém a roztopeném peci měly právě akorát kyslíku, takže do komína v žádném případě nešel dehet a jen trochu sazí. Jak palivo napůl shořelo, tak bylo třeba zmenšit sekundár, protože z paliva už nešlo tolik plynných hořlavých složek a přebytek vzduchu by zbytečně ochlazoval komín. Nakonec zůstaly jen žhavé uhlíky, sekundár byl přivřen na minimum, protože z uhlíků už nic hořlavého nešlo. Pak se musela vystihnout správná doba, aby ještě uhlíky byly dost teplé, když se přidávalo další palivo a začal další cyklus. Pokud byly málo teplé, palivo se zdlouhavě rozhořívalo, dehty šly do komína a pec netopil. Jeden cyklus byl tak 2 až 4 hodiny při intenzívním topení v největších mrazech, při menších mrazech se intenzívně topilo jen část dne a zbytek se nechával oheň jen hořet, aby se nemuselo znova zatápět. Každopádně se musel oheň upravovat co půl hodiny až hodinu, sekundár i odstraňování popela, aby hořel správně a šetrně, jinak velká část paliva odešla nespálená do komína. To platilo hlavně pro uhlí a to jakékoliv. Dneska tohlencto dělá automatika kotlů, třeba u kotlů ekoefekt nebo ekorobot. Ale jestli někdo kdysi jen přikládal jednou za den nebo půl dne uhlí, tak polovina toho uhlí vylétla kominem bez spálení. Možné to bylo jen u topení briketami nebo tady na Ostravsku topení šlamem. |
|
|
R 25.11.2005 12:38Re: primár a sekundár Ono v podstatě to bylo totéž, brikety byl slisovaný a vysušený šlam neboli uhelný prach. Jinak šlam byla asi tady ostravská specialita, byl levný a snadno dosažitelný a relativně komfortní. Topilo se s ním tak, že majitel jednou za den zavezl jedno dvě stavební kolečka černouhelného šlamu do většinou ručně svařeného kotle a ten tam celý den doutnal. Druhý den vyvezl kolečko popela ven za zahradu a zavezl další šlam. |
|
|
Jan Hájek 25.11.2005 10:32a ještě spotřeba energie a materiálu při obměně "neekologických" starých aut. To je stejné jako u proslulýchvětrníků, ty nevyrobí ani tolik energie, kolik je potřeba na jejich výrobu. Nová auta neušetří tolik energie, kolik stojí stojí výroba nového a likvidace starého auta, o zátěži odpady vůbec nemluvě. Ať žije ekologie (rozuměj ekologISMUS, vzor komunISMUS), s ekologií (rozuměj ekologISMEM) vzhůru ke světlým zítřkům. Vše pro lobby výrobců automobilů. |
|
|
kanuk 25.11.2005 10:30Ještě kamna. Klubky. Vzduch se nasával přikládacími dvířky, která byla nahoře, regulace tahu asi komínovou klapkou.
Americká kamna. Nevím, kolik psopsavců tento druh kamen pamatuje. Měla jakýsi sudovitý tvar, tvořený litinovou mříží, jejíž okénka byla vyplněna slídou. Tento druh kamen měly jen bohatší rodiny. Pokud se pamatuji, jinak pracovala na podobném principu jako Musgravky.
|
|
|
O.M. 25.11.2005 11:31Re: Ještě kamna. Klubky (tyhle jsou z r. 1964) - regulace otočným kolečkem s otvory v horních ("podpalovacích") dvířkách, komínovou klapku k tomu nepoužíváme. Pokud se dostatečně rozehřejí, fungují skorostáložárně - roztopit se musí tak 2× denně, stačí vložit 1 noviny a dobře vyschlé dříví, podpalovat netřeba. V posledních letech jsme však přešli skoro čistě na dřevo (přes den, na noc nějaká ta černá briketka, je-li už nutno), protože ho máme v podstatě jen za "brigádu" při odvozu ze sousedovic lesa - no, neberte to. |
|
|
O.M. 25.11.2005 11:33Re: Re: Ještě kamna. Zapomněl jsem dodat, že dřevo se samozřejmě musí přikládat časěji, ale to v daném případě není na závadu. |
|
|
Mysch 25.11.2005 14:56to jsou snad petry., ne?
klubky nemely zadna horejsi dvirka. jen ten dekl nahore pro prikladani, a dole pak dvirka pro vybirani pepela. tam byla ta vzduchova klapka. teda vlastne takove otocne kolecko, ty starsi soupaci okynko.
|
|
|
krmič 25.11.2005 16:04Re: to jsou snad Klubky měly nahoře dvířka na vsypání paliva, to ano, ale dole dvířka dvoje. Jedny zapalovací (a regulační) těsně nad roštem a dále pod roštem běžná popelníková dvířka. Ta horní měla uvnitř ještě další dvířka, mřížku, takže se to dalo za chodu otevřít. Ta regulace sání vzduchu byla účinná, ale dalo se tomu ještě silně přidat pootevřením celých těch dvířek. Komínovou klapku vzadu jsme nepoužívali, byla stále otevřená naplno a měl jsem zakázáno na ni sahat. K té suché destilaci: nejsem odborník, ale koks je sám produktem suché destilace, tak si myslím, že těch plynů moc neuvolňuje. Když jsme topili briketami, přikládali jsme tak 2 - 3 kousky, postupně, jako v běžných kamnech. Americká kamna, to byla věc složitá jako žebřiňák (taky to tak uvnitř trochu vypadá :-), u jednoho spolužáka to měli, stačilo to vytápět celý byt. Tady v nedalekém bazaru mají za výkladem dvoje, kdo by měl zájem :-) Akorát nevím, jestli jsou funkční nebo jenom jako dekorace. A ještě bych připomněl, že malým kamínkům, bubínku, se tady v kraji říkalo Vincek. Nevím, jestli to byla nějaká zkomolenina nebo dokonce firemní název, byl to už v 19. století tradiční výrobek strojíren ve Frýdlantu n/O. |
|
|
EM 25.11.2005 12:31Re: Ještě kamna. Kanuku, americká kamna tu snad někdo vyrábí jako repliku, tak jako americký postele.
Bordel máme vlastní, ten nekopírujem i když někteří se pokouší i o to
|
|
|
Jan Hájek 25.11.2005 10:25K čemu povede "ekologická daň"? K tomu, že se tam, kde je to jen trochu technicky možné (a i tam, kde to zdánlivě je nemožné - vyrazí se skleněné tabulky v okně, nahradí plechem s dírou pro kouřovod, systém SSSR dálný východ, a už se topí když nefunguje ústřední topení, nebo není na plyn či elektřinu) se lidé vrátí ke kamnům na pevná paliva, pálit budou vše co jen trochu hoří při nízkých spalovacích teplotách - zjistěte si co leze z komína při zdánlivě ekologickém spalování biomasy při nízkých teplotách. A co teprve takové plastové obaly všeho druhu, spousta z nich s podílem PVC. To bude "ekologično", to se to bude v zimě dýchat!!!!! úplný ráj pro astmatiky. |
|
|
dvd 25.11.2005 12:03Re: K čemu povede "ekologická daň"? Inu, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly! |
|
|
VL 25.11.2005 12:39Re: K čemu povede "ekologická daň"? Nejenom dálný východ, ale i východ bývalého Československa. Košické sídliště Luník 9. Tam místní opálení obyvatelé přišli na geniální řešení. Probourala se z boku díra do trouby u sporáku, do díry se dala roura ke kamnům, vystrčila se rozbitým rohem okna a hned mohl být ohýnek jako mezi kočovnými vozy. V podstatě to byli novátoři, vymysleli obdobé zařízení ještě před dnešními uzavřenými krby. Jedná se o polovinu osmdesátých let. Ostatně, protože jsou družní a vadilo jim muset chodit při návštěvách sousedů přes chodbu a dveře, tak dokázali vysadit i pár panelů mezi byty. Výsledek byl vidět v podobě průhledných paneláků například na Chánově. |
|
|
kanuk 25.11.2005 10:20Kamna 1) Musgravky. Byly různé modely. Některé byly litinové (se šamotovou vrstvou uvnitř), některé kachlíkové.
V zásadě jednoduché šachty, většinou (nebo výhradně?) tvaru kvádru, nahoře plnicí dvířka, dole popelník a dvířka pro regulaci tahu a čištění ohniště. Byla určena pro stálý provoz (stáložárky), vyžadující vytápění koksem. Spaliny odcházely vrstvou paliva do komína. Naše byly asi 50x50x120 cm, litinové.
2) Klubky. Zřejmě také byly různé modely. My jsme měli, v 60. letech, s přední a zadní komorou. Protože byly na různá paliva, vzduch musel být nasáván nahoře, aby procházel vrstvou paliva směrem dolů, k ohništi, a tak je ochlazoval, jinak by docházelo k nebezpečné suché destilaci. Samozřejmě, dole byla dvířka pro čištění. Tato kamna mohla také fungovat jako stáložárky, ale nevím, zda měla pro ten účel dostatečnou zásobu paliva. Do Musgrávek se přikládalo jednou denně (při použití koksu).
|
|
|
krmič 25.11.2005 10:57Re: Kamna Mám dojem, že Clubky se vyráběly ve dvou různých velikostech, konstrukce byla u obou stejná. Měli jsme jedny doma. Ale vzduch přicházel zdola, nahoře byla dokonale utěsněná násypná dvířka, tam vzduch nemohl, ale taky tudy nemohly odcházet produkty eventuální suché destilace. Spalování nastávalo samozřejmě dole, oheň a plyny směřovaly dole do bočních komor, z nich pak nahoře do takové litinové žebrované nástavby a do komína. Topili jsme zpočátku kvalitním koksem, později briketami. Ve stáložárném režimu ale nikdy. Jako kluk jsem tam každý den odpoledne znova zatápěl. Musgravky znám z vojny, tam se pochopitelně taky netopilo stáložárně. Doma jsme topili jenom v obýváku, částečně v kuchyni, kde jeden čas sloužil k vytápění pouze plynový sporák (s napojením na komín!). Vůbec mě nenapadlo, že bych spal v místnosti, kde se topí. V zimě bylo v ložnici jako v ledárně, byla tam veliká kachlová kamna, ale nikdy se v nich netopilo, to by byla marnotratnost. Poprvé jsem spal v trvale vytápěné místnosti snad až na vysokoškolské koleji v Poděbradech. Dneska musím mít v celém bytě (v paneláku) 24°C, kdyby míň, tak snad zmrznu :-) |
|
|
www racek 25.11.2005 9:28Hmm, takový holý věty oznamovací ... to snad ani není pan aston ... |
|
|
F.A.Kekule 25.11.2005 8:24Topení byla někdy zábava My topili uhlím, jednou ( bylo to krátce po válce ) nám přivezli jako příděl jeden obrovský kus uhlí a k tomu několik lopatek drobného, takže když jsme chtěli topit, museli jsme sekerou otloukat ten balvan. Bratr ale přišel na zlepšovák a protože měl doma vojenskou pušku, udělal si z jednoho náboje dum-dum a do balvanu střelil. Potom jsme celou zimu topili mourem. Šlo to blbě. Měli jsme kamna značky Buderus a po osmačtyřicátém z nich brácha křídou udělal neBuderus. Když k nám potom přišli estébáci, hrubě se jim to nelíbilo, a tak se nedostal na vysokou. |
|
|
Em 25.11.2005 8:07Na ty šišky ještě dojde. Jen aby tam nebyly jen ty po Bartovy. |
|
|
RobertR 25.11.2005 7:22Jedlové šišky. Astone, to, že jste chodili v létě na jedlové šišky Vám prostě nevěřím. Ani trochu. |
|
|
AP 25.11.2005 7:32Re: Jedlové šišky. Souhlasím s Vámi. Šiška jedle se rozpadné na stromě, a na zem spadne pouze holé vřetenol. Jedlové šisky můžeme na zemi nalézt jen po vichřici. a to budou i s větvemi. V Astonově případě se jedná patrně o šišky smrkové, eventuelné borové, ale ty mají úplně jiný tvar. |
|
|
Kanuk 25.11.2005 1:28Musgravky. Jo. Ty chtěly koks kvality "ořech II". A jestli se nemýlím, tak to měl být ostravský koks, protože kladenský koks se spékal a dělal zmíněnou škváru.
A stáložárná kamna. Musgravky měly jednu komoru, takže žár ze spalování procházel vrstvou paliva. Když to nebyl koks, docházelo k suché destilaci, tvořil se plyn a mohlo to bouchnout. Zmíněné Clubky měly komory dvě, jednu vepředu a jednu vzadu, spojené dole, kde hořel oheň. Vzduch se nasával nahoře, procházel vrstvou paliva do ohniště, a horké spaliny odcházely zadní komorou. Proto Clubky mohly také hořet nepřetržitě, při použití skoro jakéhokoliv paliva. Jen se musel odstraňovat popel.
|
|
|
Brežněv s fousama 25.11.2005 7:27Re: Musgravky. Klubky měly středem shora násypnou šachtu, dole to hořelo, přístup vzduchu zdole přes popelníková dvířka, odchod spalin přes boční komory se šamoty do zadní komory, klapku, a do komína. Kde by se vzduch nasával "nahoře" ? |
|
|
Stanislav Hejda 25.11.2005 8:03Re: Re: Musgravky. PŘESNĚ TAK!!!!!!!!!!!
Ještě je mam schovaný!
|
