19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

RODINA A PŘÁTELÉ: Zase ty klíče

Zapomínání klíčů... Jestlipak si pračlověk Janeček zapomněl uzavírací balvan do jeskyně?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Lenka 7.11.2005 17:00

Re: Jsou na stavbách momenty, kdy člověk dojde k názoru, že se to už opravdu nedá vydržet:)

Rputi nebrečte, nejste v tom sama. U nás doma jt to přesně to samé. Kam si mi dala .....kde mám.....ty si mi to určitě někam dala...klasický model spokojeného manželství. Akorát při mé impulzivnosti budoucí vdovství nevylučuji.
MaB 7.11.2005 16:58

Re: Já osobně

tak tunelové vidění.. Nedávno jsme viděli pána, jak přijel k libeňský bobový dráze, vystoupil z auta, otočil se k nám (zády k bobové dráze) a zeptal se, jestli nevíme, kde tu je bobová dráha. Ukázali jsme prstem za něj, on se otočil, podíval se nahoru na domek a zeptal se: "Aha a kudy se tam jde?" "Po těch schodech, co u nich stojíte.." Tak on měl jenom tunelové vidění, my jsme si mysleli, že si dal něco na odvahu...
evka 7.11.2005 16:39

Jendo,

klíče nechané zvenku v zámku přes noc, to umím taky.Ale jsem strašně opatrná na dávání klíčů do zámku když jsem doma.Úplně se děsím toho, že vylezu na chdbu, zaklapnu za sebou a klíče budou v zámku vevnitř.V paneláku šly dveře otevřít raz dva.Tady snad jedině probourat díru do zdi
Jo a náš soused je dokonce jednou nechal ve dvěřích auta.Přes noc.Ráno tam kupodivu našel i auto i klíče.
Jenda 7.11.2005 16:22

Zrovna tuhle sobotu

Me v naprosto nekrestanskou hodinu (asi tak v osm, myslim) vzbudil zvonek. Vystracham se ke dverim, otevru a tam nejaky soused z vyssiho patra, ze jsem si nechal klic v zamku, zvenci. Tak jsem ho vyndal, oznacil se za debila a zase zalezl. Mel bych mu podekovat az ho nekdy uvidim a budu vzhuru. Jenom si nepamatuju jak vypadal.
Jinak kdyz odchazim, tak zaviram dvere zasadne s klicem v ruce a v zamku. Nikdy jinak. Znam se.
Takze obcas vyndavam klice z kapsy i kdyz odchazim z prace kde jsou dvere na kartu ...
PetraK 7.11.2005 15:39

tak se tady vesele řehtám

an nevím vůbec komu víc.
 Káčo jediné co Vám zbývá je trpělivé čekání. Jako rybář. My jsme kdysi 23.12. šli s mámou dolů do sklepa pro stojan na vánoční stromek. A nic. Nic, velké NIC. Celý sklep jsme vyndaly, prostě nic. Přestava, Vánoc bez stromečku byla pro mě natolik nemožná, že jsem zmobililzovala své buňku zručnosti a v patnácti letech ze štorkdlete pomocí pilky vyrobila stojánek pro stromek. A co myslíte, že na mě při další návštěvě sklepa jukalo z regálu???
Rpuť 7.11.2005 15:29

Jak nezabít elektrikáře...

Nainstalována lampa nad vchodové dveře spolu s "číhacím očkem", jež Vám laskavě rozsvítí, abyste se po tmě nepřerazili. Očko je vůl, kouká k vratům, dolů neumí.
Takže:rozsvítíte na chodbě, vsunute klíč zvenčí! do zámku, uteče Vám pes, nalákáte psa do domu,zhasnete na chodbě, po tmě vyjdete ze dveří, uteče Vám černá kočka, dojdete po tmě k vratům, lampa se na 50 vteřin rozsvítí, chytíte kočku a vhodíte do domu, po tmě  vyjdete ze dveří, zamknete, po tmě dojdete k vratům - a lampa se opět rozzáří....
No, nezabili byste ho ?
kaca 7.11.2005 15:18

Milá Vave,

možná máte vysvětlení. Tedy ohledně pánve. Ale v živé paměti mám jen jednu fakt zapečenou formu na bábovku, ta se nedala napravit a letěla (no, přiznám se, poslala jsem k popelnici dceru, že baby drbny jí to při jejím mládí odpustí). Jenže ta kožešinová bunda mi to zase hraje na toho trempujícího skřítka, tomu bych věřila nejvíce - moje silně skautsky nadšená dcera a má lehce trampská minulost mi to tak nějak napovídají... Uvidíme s jarem!
Vave 7.11.2005 14:13

Re: Pro Vave

Elektřina je venku, ale plyn v bytě a sporák je plynový.
Vave 7.11.2005 14:12

Re: přátelé,

Nevyhodila jste ji náhodou v nějakém "pomatení smyslů"? Já to občas udělám s nějakými těmi hrozně ošoupanými, ale báječně fungujícími věcmi, a pak si za to laju. Určitě to ale musím dělat ve stavu pomatení. :o)
YGA 7.11.2005 13:48

Jo, klíče!

To já a muž jsme přišli poničení ze zaměstnání domů, manžel odemkl svými klíči a zouval se. Já jsem je vytáhla ze zámku, svoji kabelu (i s mími klíči) pověsila za dveře na háček, na vedlejší háček pověsila inkriminované klíče,  vyšoupla ven pesinu, popadla vodítko, dveře zabouchla a vešla do výtahu. Ještě než se dvérce od zdviže zavřely, zaregistrovala jsem podivný výraz v páně manželově tváři - něco jako šok, údiv a nevíru dohromady - tento smajlík ho úplně vystihuje  . Až při cestě dolů jsem si uvědomila, že tam zůstal stát bez klíčů a bos (ty stačil šoupnout za dveře). Ještě štěstí, že se za chvíli vrátila dcera s dalšími klíči, ale ještě hodinu po mém návratu nemohl najít ta správná slova, která by vyjádřila jeho myšlenkové pochody. 
MLOK 7.11.2005 13:29

Pro Vave

Roztomilý příběh. V podobných případech často lze (NE VŽDY!) uzavřít přívod plynu/elektřiny pro daný byt, ovšem pouze za předpokladu, že se nalézá před zamčenými dveřmi a je přístupný :-)
Di 7.11.2005 13:07

Re: ptakopysku - sqělý !!!

Šimone, ještě lepší !!! Omlouvám se (v duchu) manželovi, tak "dobře" na tom zatím ještě není. Naše smečka při pohybu kohokoli ke dveřím zaručeně nespí, ale připravím se
Heduš 7.11.2005 13:02

hm, tak s klíči

mám taky dobrou historku, to jsem takhle zabouchla, ony byly klasicky v zámku, no a když jsme se s "tehdy manželem" vrátili a nešlo odemknout,já se práskla, cože jsem to provedla a on ty dveře v amoku a nasr***i vykopal. Normálně vykopal nohou. A to jsme nebydleli v paneláku, byly to normální dveře od bytu...
kaca 7.11.2005 12:53

přátelé,

klíče je drobná, zlomyslná věc, která ráda zapadá. Ale vysvětlete mi, proč jsme v našem bytovém krcálku  včera s dcerou bezvýsledně hledaly oblíbenou pánev a kožešinovou bundu...
Asi skřítek Zášupčák se chystá na zimní vandr... Jen bych ho zdvořile měla poprosit, že ta pánev je fakt moje nejoblíbenější, nejvošoupanější, bez držátka a vůbec chudinka, ale dá se při vaření lehce šupnout do trouby a zapékat.
Vave 7.11.2005 12:42

Tak jsem jednou odpoledne cosi vařila

a vyběhla jsem si mezitím jen tak v triku a pantoflích s odpadky. Po cestě jsem sáhla na háček pro klíče a pak jsem jen viděla, jak se dveře beznadějně zabouchávají a že v ruce držím klíče od auta. Takže jsem doma vařila hrachovou polévku a doma byla jen Anka, protože Vašek byl služebně v Brně a synek v práci, MHD dobrou hodinku vzdálenou. Nejdřív jsem za dveřmi hecovala Anku, ať skočí na kliku a otevře mi, ale jak ona je taková trošku natvrdlá, tak to pochopila tak, že má na dveře škrábat a u toho výt. Půjčila jsem si tedy od kolemjdoucího souseda mobil a volala svou drahou půli, ale on to nebral. On nikdy nebere mobil jen když řídí, takže jsem podle toho usoudila, že už je na cestě. No jo, ale cesta z Brna do Prahy je dost dlouhá, takže jsem po další půlhodině vyžebrala mobil od jiného souseda a konečně se dovolala, zrovna ve chvíli, kdy odevzdával služební auto v práci - na druhém konci Prahy, což je hodina cesty.
Celou tu dobu jsem seděla za dveřmi, povídala si s Ankou a čichala, zda neucítím plyn nebo kouř. Nakonec to byl jen šílený připálený smrad, protože když Vašek konečně dorazil domů, byly v hrnci přesně tři centimetry "hrachovky".
 
Kendy 7.11.2005 12:30

Je to vic ci min?

Kamaradce se stalo tuhle neco podobneho. Zavolala na zamecnickou pohotovost, chteli na ni za otevreni 700 (slovy sedm set). Pak zavolala svemu kamaradovi, ten ji rekl, ze je blba, ale ze ji miluje, vzal si dratek a vecer ji to otevrel za 30 vterin. Zustal na noc. Je to vic nebo min nezli za tech nehoraznych 700 (= 84000 / hodinu)? Kendy
Lenka 7.11.2005 12:21

Re: Re: Re: chicht

proboha s klíčI, či, či...stydím se
Lenka 7.11.2005 12:21

Re: Re: chicht

No od té doby si na to dávám pozor a přesvědčuji se dvakrát, jestli jsem ty klíče opravdu vytáhla, takže to už se mi asi nestane, ale zase se mi určitě stane něco jiného.
 
Onehdy se mi například podařilo zabouchnout klíče od auta v kufru řečeného auta. Naštěstí byly otevřené jedny dveře, ale můj manžel mi udělil otravné kázaní na téma "jak je nebezpečné zabouchnout si dveře do auta v kufru téhož" On, kterému se podařilo auto zamknout, nechat klíče v zámku a na hodinu odejít. Měl neskutečné štěstí, že po návratu tam auto stále ještě bylo i s klíčy.
evka 7.11.2005 11:07

Re: chicht

Ach jo, to se nám stalo taky.Bohužel to bylo v paneláku, takže sklepní okýnko nepřipadalo v úvahu Místo toho byl povolán šikovný kamarád, který dvěře otevřel listem pilky.
Rufo 7.11.2005 10:50

Re: chicht

Poridte si zamek, ktery lze otevrit i s klicem uvnitr a toto Vam nehrozi. Take se mi zabouhly dvere s klicem uvnitr a otviral jsem tenkou pilkou pod kouli ...
U novych dveri by se mi to nepovedlo, proto tahle vychytavka (davaji to jako upravy zamku cca za 300 Kc)
Lenka 7.11.2005 10:30

chicht

Jo, klíče..jednou jsem takhle u nás doma zabouchla dveře, klíče jsem přitom držela v ruce..potud v pořádku, jediný problém byl v tom, že druhé klíče zůstaly trčet v zámku, zevnitř. Ano samozřejmě, zvenku je kulatá klika. Přednosta domácnosti se musel vloupat sklepním okýnkem do vlastního domu a dveře otevřít zevnitř..to bylo řečí :-)))).
Jinak roztržitost je moje druhé já..hledám brýle, co mám na nose, klíče od auta, co držím v ruce, psa , co stojí za mnou a tak :-))
Iva 7.11.2005 10:28

Re: Ví ještě někdo v dnešní době.....

Jo jenže já to zopakovala ještě jednou kousek od domu. Řekla jsem si žádný problém, pro klíče doběhnu domů (sousedka má náhradní od bytu). Jaké bylo doma překvapení, že s druhými odjel manžel na služebku. Ale vrátil se :-) A jako dárek jsem jsem dostala šňůru na krk, kde mám nosit ty náhradní :-))
MLOK 7.11.2005 10:20

Ví ještě někdo v dnešní době.....

Ví ještě někdo v dnešní době, jaká byla/je(?) pracovní náplň "kartonážní šičky"??? Tak mi napadá. Věděl to pan Hašek? Jinak-nečiním výjimku. Také jsem stál v sáčku v 10ti stupňovém mrazu u příjemně vyhřátého ZABOUCHNUTÉHO auta s klíčky v zapalování. Nejbližší vesnice byla cca 2km daleko. To si potom člověk opravdu připadá (právem) jako blbec :-)
Iva 7.11.2005 10:03

Re: Zapomínání klíčů jest znakem roztržitosti a ta pak jest znakem géniů - tak to vidím já.

Juro zaperlila jsem též, ptala jsem se na cestu k jedné pani. Vylezla jsem z auta a opřela se o dveře, práskla s nimi. Klíče, mobil, doklady, bunda zůstaly v zamčeném voze a ten byl pro jistotu nastartován. Dopadlo to dobře, chlapi v dědině museli zohnout dveře a spustit drát a vyháčkovat, jinak to nešlo:-D, ale za tu hodinu jsem byla zmrzlá na kost a pokaždý když projíždím kolem mám žaludku divné mrazení:-))
evka 7.11.2005 10:01

Re: japonská matoda

Podobnou metodu aplikuju na svého drahého při odchodu z domu.A protože ne vždycky odcházíme z bytu spoelčně, pořídila jsem nalepovací držáček s blokem a na dveřích se nám skví nápis: Přesvěd se, že máš: mobil, doklady, klíče.....Má to jedinou chybu.Člověk si zvykne na všechno, takže drahá půle už bloček nevnímá a každou chvíli stejně něco zapomene.
Jirka 7.11.2005 9:53

Re: japonská matoda

Haha. Na tohle existuje jeden starý vtip. Jeden komunista práskne u ZVKSČ druhého komunistu, že je pobožný, protože se každé ráno před domem křižuje. Předvolán před komisi se obviněný brání: Prdjalz, já si jenom sahám na čelo a kontroluju, jestli mám zapnutý poklopec, odznak rodné strany na klopě a legitimaci partaje v náprsní kapse.
šimon klein 7.11.2005 9:27

Re: japonská matoda

to je sice hezké, co dělají japončíci, ale: vždycky (a když říkám vždycky, tak vždycky)  platí jedno pravidlo:
pokud uchopím do ruky alespoň 3 až 4 zavazadla (po příjezdu z nákupu) tak, aby alespoň na chvilku bylo možné je dát do jedné ruky a druhou odemknout, potřebné klíče se přemístí do kapsy, dosažitelné jen po odložení absolutně všech zavazadel.
Tato pravděpodobnost se zvětšuje:
- se zvětšujícím se marastem (rozbředlý sníh apod.) na místech, kam jedině lze tato zavazadla upustit;
- a je přímo úměrná námaze, nutné k opětnému uchopení těchto zavazadel.
Petr Burma Dvořák 7.11.2005 9:15

japonská matoda

Mě podobným doporučuji "japonskou" metodu (někde jsem četl, že takto začínají japonští dělníci u pásů směnu : otočí se k sobě a vzájemně si ukazuji, zda mají zapnutou, blůzu, nasazenou čepici, rukavice... Blbé, ale účinné!  Já mám za ta léta nacvičenu ranní ohmatávací sadu cviků : pravou rukou levé zápěstí - hodinky, levbou rukou pravý pas - mobil, pravá ruka na pravé kapse - peněženka, levá ruka na levé kapse - vstupní karta od baráku.... A celou dobu musím držet v pravé ruce klíče od bytu. Jak říkám : blbé, ale účinné....    (a tak pět krát do měsíce dostávám hysterický záchvat, když má žena chaoticky hrabe v nějakém zavazadle a cosi permanentně hledá....ale vždy najde).
Jura Jurax 7.11.2005 9:07

Zapomínání klíčů jest znakem roztržitosti a ta pak jest znakem géniů - tak to vidím já.

Stalo se, že jsem zaparkoval před hypermarketem. Vypnul jsem motor, zhasl světla, ukryl panel od rádia, sebral cigarety, zapalovač a mobil a nacpal to do kapes, popleskem na patřičnou kapsu jsem verifikoval přítomnost šrajtofle, pootevřel řidičské dveře, centrálním čudlíkem uzamkl vůz, vystoupil, ujistil se, že držím v ruce klíče od auta, elegantně zabouchl ony řidičské dveře, přesvědčil se pohledem, že čudlíky ve všech dveřích jsou správně zalezlé a je tudíž korektně uzamčeno a ještě jednou jsem se ujistil, že to, co držím v ruce, jsou klíče od auta. Nebyly. Byl to zapalovač; klíče vězely vetknuty ve spínací skřínce uvnitř uzamčeného vozu. Obešel jsem vůz a pocloumal všemi dveřmi i víkem kufru, leč ač vůz není nejnovější a má své vrtochy, centrál tentokrát neselhal. I vyndal jsem mobil druhdy mi vnucený (naco mně mobil, že - nejsem přece telefonující fanatik) a zavolal své paní - ta už mně zná a nosí ssebou rezervní klíče. Moje paní řídíc se s kolegy přemisťovala služebním vozem, handsfree sada reprodukovala hlasitě mé vylíčení události i pokornou žádost o pomoc - a posádka vozu včetně mé řídící paní vypukla v tak bujaré veselí, že prý způsobila zácpu na rušné křižovatce.
No, pak mě vysvobodili, akorát teze o  roztržitosti co znaku géniů se setkala s rozporným přijetím - specielně moje paní se přikláněla k názoru, že nejsem génius, nýbrž naopak individuum neschopné samostatné existence. Já jsem si pak raději pro sebe ponechal repliku, že genialita a neschopnost samostatné existence se nevylučují.
Fallowa 7.11.2005 8:31

Copak

zapomenuté klíče - já jsem onehdy šla nakoupit nějaké mňamky,protože měli přijít na návštěvu mí synové.Nezapomněla jsem doma klíče,ale mobil.V krámě byla fronta u pokladny,takže jsem se zdržela.Synáčci mezitím dorazili,zazvonili a protože jim nikdo neotevřel a za dveřmi kňučel pes,volali mi na mobil.Protože jsem mobil nebrala a slyšeli ho vyzvánět(nechala jsem ho v předsíni),napadlo je vzhledem k mému věku:možná mě potkala nehoda,ležím doma bez pomoci,klepla mě pepka,mám infarkt a podobné katastrofické scénáře.I otevřeli nedbale přivřené okno a vlezli dovnitř(přízemí).Nikomu z lidí,kteří šli okolo,nebylo divné,že dva chlapi lezou do bytu oknem...