7.8.2022 | Svátek má Lada


Diskuse k článku

RODINA A PŘÁTELÉ: Tajemné tvary v lese

Keltové jsou přítomni i tam, kde bychom to netušili. I ten Halloween je keltského původu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Mysch 2.11.2005 16:05

pchaaaa astone

v brdkych lesich jsem taky objevil ukazy. vzdy pro jeden tank. s takovym spolecnym namestim a vyjezdovou cestou.
jakpak asi budou potomci badat, co to melo za smysl?
o´hafra 2.11.2005 13:22

Co se to Bartovi, Neffovi a Neviditelnému psu stalo?

Je to už pes neviditelný, vylysalý, ba přímo neexistující. Grafická úprava hnusná, témata blbá, ztratilo to vtip, o psu se ze špatného svědomí nemluví. Písmena jsou blešky, které mne nutí hledat jiné brýle a civět na monitor se strnulým krkem zblízka. O Bartovi a listí - to je snad fejeton dva roky starý, nebo co? 
Vlad 2.11.2005 13:42

Re: Co se to Bartovi, Neffovi a Neviditelnému psu stalo?

FYI Ctrl+kolecko mysi zvetsuje a zmensuje pismo v IE (i jinych MS programech)
Vave 2.11.2005 14:32

Re: Re: Co se to Bartovi, Neffovi a Neviditelnému psu stalo?

No jo, ježišmarjá, jasně že jo, ale když má člověk sklerózu, musí Vás vyhlásit za vynálezce století! Díky!
Lucifer 2.11.2005 11:16

vskutku mýtické místo

a strašidelné, vždycky tam na mě padne taková zvláštní tíseň, a teď tam jěště navíc chodí strašit Neff
 
jab 2.11.2005 8:26

tisíc let to netrvá

Mohu se ozvat se zkušeností z kalifornské řeky Arroy Secco, asi 50 mil od Monterey, kam jsem jezdíval tábořit. Ještě ve dvacátých létech tam byly zlaté doly a vedla k nim i železniční trať. Za války se tam konal průzkum nalezišť uranu. A roku 1974 (to jsem tam byl poprvé) z toho všeho zůstal pouze železniční most nad řekou a v řece zbytky drážního zařízení, odkudsi z cesty vybudované nahoře v lese pro hasiče spadlé zbytky VW a železniční podvozky. V krajině kolem už nebylo po nějaké železnici a zařízeních kolem, jakož i dolech ani stopa. Příroda to pohltila. Že tam byl člověk a zřejmě Ital, dosvědčovaly jen stovky divoce rostoucích oliv (nikoli domácí strom v USA) neb dělníčkové olivy jedli a pecky plivaly kolem. U potoka Rocky Creek, který do řeky vtéká, pak odolala přírodě, ale jen částečně, velká pec na chleba.
TOM 2.11.2005 7:47

Když se dívám na staré silnice podél dálnic,

a po těch se jezdí!, tedy silnice by za sto let byly zcela hyn. Až na ty zářezy, ovšem.
Netřeba 2.11.2005 7:01

Otázka nezní "jak dlouho",

důležité je,  aby příroda byla mnohem rychlejší, než by ji nový dominantní živočišný druh stačil zpludrovat do míry dnešní tzv. civilizace. Pokud ne, potom by se historie asi opakovala do nekonečna.
Předpoklad ovšem je, že si napřed poradí s námi. Děláme pro to hodně.
Kanuk 2.11.2005 4:18

Marobudum

Pokud vím, tak archeologové se domnívají (alespoň někteří), že v okolí Závisti leželo Marobudum, o jehož existenci je doklad v Ptolemaiově Geografii. Bohužel, tehdy neměli GPS. Takže kdyby pan Neff s Bartovou pomocí to Marobudum vyhrabal, získal by větší slávu než knihou o digitální fotografii.
Arccos 2.11.2005 13:02

Re: Marobudum

Marobudum se ovsem v teto teorii ztotoznuje s puvodnim keltskym opidem na Zavisti, ktere pozdeji Germani vyuzili k osidleni. Otazka tedy neni KDE, ale JESTLI to skutecne bylo Marobudovo sidlo.
Ty jo 2.11.2005 18:40

Re: Marobudum

Jo jo, radsi tam prestali kopat, dovedete si predstavit ten pruser, kdyby se prokazalo, ze se skutecne jedna o Marobudum? Keltove jsou dostatecne abstraktni, a hlavne ziji v soucasne dobe uz dostatecne daleko :o)
Ale kdyby se treba zjistilo, ze Svaty Vaclav je Marobuduv prapravnuk, to by byl maler... Tak to radsi nechame lezet, ze... Pro pseudovlastence by byl dostatecny maler i to, kdyby se tam naslo neco pekneho a hodnotneho a pritom, sakra, germanskeho. Skutecne Marobudum navic bylo v primem kontaktu s Rimem - no radsi nedomyslet, ze, co kdyby se nasla nejaka ta tabulka s textem... Marobud mel rimske "vysokoskolske" vzdelani...
papouch 2.11.2005 2:22

velmi dlouho vydrzi treba sklo

stavbam velmi prospeje (z hlediska archeologa) pobyt pod zemi, kam povetrnost nedosahne. Co pro potomky zakopat Jizni Mesto?
Pavel Pávek 2.11.2005 5:39

Re: velmi dlouho vydrzi treba sklo

V případě Jižního Města bych uvažoval i o vybudování skanzenu. V takovém Rožnově pod Radhoštěm mají všeho všudy pár desítek chalup a co je kolem toho parády...
papouch 2.11.2005 6:33

Re: Re: velmi dlouho vydrzi treba sklo

skanzen meli vybudovat u sousedu v byvalem Kruzitkove - stacil by jeden Kreisstadt a okoli. A nejake FDJ rekreacni zarizeni k tomu.
Lapil 2.11.2005 1:06

Záleží, čemu říkáte hlavní stopy

Slušně postavený panelák spadne za několik (ne mnoho, několik) set let. Železobetonový monolit výrazně později, ocelová hala výrazně dřív; mosty podobně. Asfaltovému povrchu dálnice by mohlo stačit pár desítek let. Jenže po domech zbyde hromada, po dálnici násep či zářez... Jak že stará je Trója? Osobně věřím tomu, že ještě po dvaceti třiceti tisících letech přijde laik a řekne "tady žili lidé". Uragány a zemětřesení nechodí zas tak často a ne úplně všude. A to nemluvím o archeologii všeho druhu...
Vážně si nemyslím, že bychom tu byli až tak bezvýznamní.
richard 2.11.2005 10:19

Re: Záleží, čemu říkáte hlavní stopy

 po dvaceti třiceti tisících letech přijde laik a řekne "tady žili lidé"? Omyl, pokud za tuto dobu se obnoví humanoidní  civilizace/ "civillizace", řeknou:  tady žili v paleontologicky zajímavých hnízdech inteligentní všežraví dinosauři.....
Kanuk 2.11.2005 22:46

Re: Re: Záleží, čemu říkáte hlavní stopy

Po dvaceti či třiceti tisících let...tak leda včely nebo brablenci.