Neviditelný pes

RODINA A PŘÁTELÉ: Pád obrazu giganta šikovnosti

24.1.2006

Bydlíme ve Zvoli už čtvrtý měsíc. Tento víkend dozrál k úklidu v garáži. Úklid? To je slabé slovo.

V garáži se zatím shromáždilo všechno, co nemůže být nikde jinde (ostatně, tohle asi platí o každé garáži...). V sobotu jsme intenzivně pracovali a v neděli to nebylo jiné. To, co se v
garáži nashromáždilo, bylo třeba umístit do skříní, které byly v našem bývalém bytě vestavěné do zdi.

Mnoho příležitosti pro giganta šikovnosti ve stylu strýce Podgera od Jerome K. Jerome! Prozradím dva mé vrcholné výkony, oba spolu souvisejí.

Práce vrcholily, načež se ukázalo, že bude třeba přišroubovat čtyři nohy na dřevotřískovou desku. Vše mají v OBI, ochod je vcelku nedaleko, v Modřanech, auto před barákem, konkrétně před garáží.

Vyšel jsem tedy domovními dveřmi, usedl do auta a uvědomil jsem si, že jsem si nechal peněženku s penězi a doklady uvnitř. Otevřel jsem tedy roletu garáže (elektrický pohon)... načež na mě vypadla ta deska, kterou jsem si před tím vtipně opřel o roletu zevnitř.
Takto povzbuzen a nabuzen jsem odjel do OBI, koupil nohy, nechal si poradit od šikovné prodavačky, jaké šroubečky jsou vhodné, s nohama a krabičkou šroubečků odjel s vozíkem ke kase, tam jsem si vyměnil několik duchaplností s kasírkou a pak jsem odjel s nákupem domů, abych zjistil, že kvůli tlachání s kasírkou jsem šroubečky nechal tam, u kasy.

Ve škatuli se spojovacím materiálem jsem našel spoustu jiných šroubečků, ale pocit dokonalé profesionality, ano, ten mi i tentokrát utekl hodně daleko. Někam do Modřan ke kase.



zpět na článek