RODINA A PŘÁTELÉ: Letos jsem zaliknal zimní pneumatiky
Mohu si vycucat z palce všelijaké polehčující okolnosti, například, že dostavujeme bydlení ve Zvoli a že nemám čas a podobně. Jenže, tyhle polehčující okolnosti, i kdyby jich bylo sto, nebudou k ničemu, až dostane auto lajzáka a roztočí se a nabourá někoho, neřkuli že se stane něco horšího.
Kousek od nás je vesnice a tam je pneuservis. Jsou tam nekonečné fronty. V sobotu (mají otevřeno do 18) to vypadalo dobře. Přijel jsem tam, je vidět otevřenými dveřmi dovnitř. Tam na heveru auto a kolem se točí personál - je to rodinný podnik, takže to vypadalo na tátu, mámu a kluka. Před vjezdem čekalo auto značky opel, u něho pán.
Oslovil jsem ho, zdali je poslední. Ano, jsem poslední, přisvědčil.
Takže jsem počkal, až vjede dovnitř a rodinka se na něho vrhne - a zaujal jsem jeho místo.
Jenže, chyba lávky, nebo chyba úsudku. Pan pneumatika přestal montovat a přiběhl ke mně, že přede mnou jsou ještě čtyři vozy a že pak už se zavírá, je pět, pane!
"Ale," ukázal jsem na majitele oplu, "ten pán říkal, že je poslední!"
"Ten pán," mávl pan pneumatika znechuceně rukou. "Ten nemá co povídat. On je Talián!"
A já jsem něco horšího, než Talián. Já jsem náplava z Prahy, takže na mě přijde řada někdy v květnu. Nebo v úterý.
(Autor na dotaz vysvětlil, že neologismus "liknat" je vytvořen od adjektiva "liknavý" - pozn. red.)
