Ne snad, že bych ji běžel! Ale Ljuba běžela její mírnější verzi "Jizerskou pětadvacítku". Jde o závod v běhu na lyžích, účastní se profi i amatéři, letos jich bylo 4122 dohromady, těch co běželo 25 km bylo cca 700.

Počasí bylo úžasné - modré nebe, ráno sice kosa, ale před polednem se oteplilo. Všechno fungovalo, dráha byla upravené, každý účastník dostal pytel se vším potřebným, nálada surová. Moc mě mrzelo, že jsem tak nejapný nelyžař - v sobotu jsem to zkoušel na běžkách a největší výkon jsme podal, když jsem sebou seknul, lyže mi ulítla a jela, bestie, úplně pomaličku na okraj cesty, tam se zastavila, chvilku přemýšlela, pak se nachýlila přes okraj a šup, spadla do hloubky asi tří metrů do míst, kde pod cestou jde potok.

Takže ještě prozradím, že Ljuba byla v pětadvacítce na 563. místě časem 2.19.

Fikaně bylo vymyšlené načítání dat. Každý závodník měl na startovním čísle dva papírky s čárovým kódem. Jeden odevzdal při startu a druhý mu pomocníci utrhli při dojezdu a předali kontrolorovi, který kód načetl normální čtečkou, jakou známe ze sámošky. Příště to ale už budou čipy, takže bude stačit, aby borec projel rámem a už bude načten. Ochránci lidských práv budou vřeštět, že je to omezování občanské svobody a budou se poutat řetězem k toaletě ToiToi.

K počítačovému zpracování ale jeden půvabný detail.
Závod měl moderátora či kecátora, prostě pána, který ustavičně promlouval do tlampačů - věru nezáviděníhodná funkce. Musela mu z toho jít hlava kolem. Kam až zašla, o tom svědčí jeho výrok (volně interpretuji, smysl je zachován):

"A už tu máme počítačem zpracované pořadí vítězů. Počítač pracoval výborně a pořadí vyhotovil výtečně, bohužel se neshoduje s pořadím, v jakém závodníci přijeli do cíle."
Takto ale pracuje každý počítač, přinejmenším občas!