Objížďku ale vyznačili hned druhý den a dnes, tedy v neděli večer, kdy tyto řádky píšu, je silnice z větší části hotová, má výborný, hladký povrch. Není to tedy nějaké trapné záplatování, které v zimě vezme za své.

"Je to dobrý, zřejmě tady s námi někde bydlí nějaký papaláš," komentovala Ljuba.

Papaláš nepapaláš, rychlost, s jakou se to všechno odehrálo, je velmi příjemná a udivující. Vždyť ty šílené silnice, po jakých jezdíme, je jeden z nejhnusnějších pozůstatků minulé doby. Není pravda, co slýchám, že "dřív byly silnice lepší". Byly přinejmenším stejné, neřku-li horší. Ale dobré ty dnešní silnice nejsou. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než nějakou pekelnou korupcí, že prostě jsou úřady propojené se stavebními organizacemi. Tak například před časem opravovali Jeremiášovu ulici ("tam u nás", je to dvouproudovka, dosti důležitá komunikace, torzo jedné z četných dopravních koncepcí, která snad jednou někdy bude nějak obnovena nebo modifikována. Zkrátka, je to rychlostní komunikace, opravili ji a za půl roku to bylo horší, než před tím. Bez korupce si nedovedu představit, že by bylo něco takového možné.

Zpět k té naší silničce rozhodně "ne-rychlostního"typu. Přál bych si, aby vydržela - a pokud na ni ještě namalují dělicí čáru a pruhy na krajnicích, budu v sedmém nebi.

Nejen já.