PSÍ PŘÍHODY: Je to něco jako město
Zato Iris louky miluje, nejen kvůli utíkání. Uvědomil jsem si, že louka je město. Za každým druhým trsem trávy je díra do nějaké nory a mezi dírami jsou komunikace - pěšinky vyběhané malými nožičkami obyvatel města. Iris by strašně ráda některého z nich vyhrabala. Nedělám si iluze, že by si s ním ráda popovídala. Věřím, že žádný ten hraboš nebo rejsek nebo kdo v těch děrách přebývá si nedělá iluze o úmyslech toho stvoření, které se tak vehementně domáhá vstupu.
Budiž ale Iris přičteno k dobru, že má tvrdou šíji a nerada se vzdává. Hrabe a hrabe a musím jít za ni a skoro násilím ji odtáhnout.
Možná ovšem, že hrabe a nechce ztratit tvář a říká si - kdepak je ten omrza, aby mě odsud konečně dostal pryč!