O půlnoci začala Iris migrovat po ložnici. Spí s námi, má pelech vyrobený z bedny na peřiny. Neobtěžuje, pokud chrápe, tak jen tichounce pochrupuje. Ovšem někdy migruje.
Na příčinu jsem přišel poměrně rychle. Jeden z četných mobilů má na sobě světélko, něco jako maják. Snad proto, aby se ve tmě snadněji našel, nebo to má jiný důvod, proč je vybaven modrým blikajícím majáčkem. Když leží na zádech a je naprostá tma, majáček dosvítí až na strop. Objevují se tam záblesky a Iris, když se vzbudí a zahlédne to, myslí, že to je bouřka a začne migrovat.

Schoval jsem mobil, záblesky skončily.
Nastala tichá klidná noc.
Až do té doby, než se přihnala bouřka, na stropě se objevily záblesky opravdových blesků a Iris začala migrovat.

Národohospodářská škoda
Škoda kapky, která vedle padne, a tím hůř, když to není kapka, ale celý panák, a vůbec nejhůř, když je to panák single malt whisky! Zábrany stranou, je třeba napravovat chyby...

V krizové situaci pokračuje proces učení rychle.
Ideální sběrač rozlité tekutiny by samozřejmě bylo brčko. Ljuba mínila, že snad někde máme brčko, jenže než se rozhodla, kterým směrem pátrat, vyhlásil jsem program "sám sobě brčkem" a pokusil jsem se nasát mok rozlitý po desce stolu trubičkou vyrobenou z jazyka.
Nezkoušejte to. Nemá to smysl, trubička vyrobená z jazyka má efekt toliko optický, jako brčko neposlouží.
Lízat se whisky ze stolu taky nedá, rozmatlali byste ji po celé ploše. Nezbývá než opatrné srkání. Deska stolu má podobnou chuť jako singlovka, aspoň tím se můžete utěšovat. Takže aspoň část škod lze touto cestou napravit.
Nejlepší radu ale dám nakonec: je mnohem lepší - z mnoha důvodů - lít tekutinu do sklenice než na desku stolu.

Viděli jsme bolid
V pátek večer jsme byli s Ljubou na návštěvě u Knéblů v Olešku. Na zpáteční cestě, v 10.50, jsme viděli padající bolid čili povětroň. Vyjížděli jsme z Březové a bolid padal pomalu a klikatě někam do Prahy. Tak aspoň to vypadalo od Březové. Takový úkaz jsem viděl jedinkrát v životě, v Jižních Čechách na začátku listopadu 1989. Do čtrnácti dnů pak padnul bolševický režim. Hýml, aby se nám do čtrnácti dní nevrátili!

Bart zatýkal na Mrázovce
Bart se má stále k světu. Občas ho bolí klouby a kulhá, naštěstí proti tomu existují prostředky. Včera jsme na Mrázovce byli a zastihli Barta v plné formě! Irena s Robertem vyprávěli, jak se Bart vyznamenal minulý týden. Nahoře na kopci se usadila partička, která vykrádá kabely z lamp pouličního osvětlení. I stalo se, že takhle v noci venku ruch, naši se jdou podívat - samozřejmě i s Bartem. Byla to policejní hlídka přivolaná k tomu, aby tu partičku pochytala. Jenže partička byla zalezlá v křoví a policajtům se za ní nechtělo.

"Co kdyby takhle třeba tenhle pejsek..."

Bartík se nenechal pobízet a šup do křoví a v následujícím šup lezli zloději kabelů jeden po druhém ze křoví. Ksichty jim sinale zářily, možná víc, než ty lampy ještě před tím, než se postarali, aby nesvítily.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena