Z louže se pít musí, to je zásada našich pejsků. Vše, co je ulovené, je lepší než to, co je doma naservírované, tady máte na příkladu psa příklad a vysvětlení jednoho z vůdčích rysů lidské povahy. 

Pokračujme ale o pejscích, lidská povaha není zajímavá. Na naší okružní cestě přicházíme na místo, kde je vždycky louže, pokud ovšem nejsou letní vedra. Teď bývá zamrzlá. Gari si všimne, aha, je zamrzlá, řekne si a letí někam pryč. Nora se zastaví a spekuluje, jak se skrz ledovou krustu dostat k té báječné černé bahenní smradlavé vodě. 

Ta metoda je osvědčená. Počká si, až přijdou, patou prokopnu led a ona se napije.
Pak běží dál plná radostného vědomí svého vítězství nad nepřízní přírody.

Vycházka s Roníkem

Máme za sebou čtvrtek, a tudíž i procházku s Ronym. Je to dobrý brach, dobrotivý, poslušný, rozvážný leonberger, žádné třeštiprdlo, jako jsou obě naše dámy. O procházkách s Roníkem není dohromady o čem vyprávět. Poklidný průběh, poklidný návrat. Roník odchází do svého kotce, zavřu za ním vrátka, odcházíme. Naháním dámy do auta. Garina nese kost.

On má Roník na zahradě pro zábavu kusy hovězí kosti. No tak dobře, jedna kost, není ani první, ani poslední, kterou mu Garina čmajzla. Dojedeme domů a Garina se hrne s kostí dovnitř.
Zabavím ji. Je to venkovní kost.
V podvečer se Ljuba vrátí z práce. „Byli jste s Roníkem,“ konstatuje. Jak to poznala? Garina měla v pelechu hovězí kost.
Jak ji tam propašovala? Některá tajemství zůstanou nezodpovězena.

Jako u blbejch

Pejskové musejí mít pocit, že je to u nás jako u blbejch. Ráno jdeme na procházku a po procházce je pustím dovnitř domu a jen zběžně jim utřu tlapky. Po polední procházce je ženu do garáže pod hadici a meju jim tlapky a bříška. Co je tohle za móresy? Tak buď liberální přístup hadrový, anebo brutální postup hadicový, ale takové střídání, to je šlendrián.

Říkal bych si také, být psem.

Být psem, taky bych si nevšiml, že ráno je na teploměru -2 a všechno je zamrzlé, kdežto odpoledne je +5 a to, co bylo zamrzlé, je teď blátivé, mazlavé, ulpívající.

Nejsem psem, musím to mít v režii a taky mám, byť se vystavuju psím posměškům, že je to u nás jako u blbejch na dvorku.