BEST OF HYENA: Zkušební let
Chtěl jsme si všechno vyzkoušet dřív, než s drakem předstoupím k Domince, abych nějak trapně nelaboroval před dítětem. Ukázalo se, že to bylo rozumné rozhodnutí.
Složeného draka v pouzdře jsem donesl na pole tady u nás u lesa, rozbalil a vcelku bez problémů složil: je to drak v podobě motýla, vyrobený z čehosi připomínající šusťákovinu, ztužený tyčkami z uhlíkových vláken. Drak se tudíž při pádu nerozbije. Takže znovu, složil jsme ho, do očka přivázal přiložený provázek, nadhodil jsem... vítr zabral a obrátil mi ho na záda!
Po pátém pokusu mě napadlo, že se spletli a že špatně přišili závěs. Nakonec jsem zavolal Jiřímu. Ukázalo se, že je s dětmi nedaleko, v Olešku, na dračí louce - jenže pohříchu tam nefouká vítr!
Takže Jiří nasadil děti i draky do auta a přijel na naši větrnou plochu.
Ach jo. Ono stačilo do toho mého draka žďuchnout a promáčknout ho na druhou stranu a už byl závěs v pořádku...
Takže jsme pouštěli draka. Já motýla, zkušebně, Kačenka pouštěla papouška a Matýsek (tak se jmenují Jiřího děti) kosmickou stíhačku Dart Vadera z Hvězdných válek.
Dvě pozorování: jakmile je drak ve vzduchu, přestává napětí a v podstatě zábava, protože neděláte nic, než držíte šňůru a čumíte.
Druhé pozorování: přece jen je to nervák, když stojíte vedle Kačenky a vidíte, jak holčička drží malinkými prstíčky držadlo se šňůrou a raduje se a volá na mě "motýle, já tě sezobnu" a pak se baví tím, že coby papoušek po mě všechno opakuje:
"Kačenko, drž to pevně!" volám na ni.
"Kačenko, drž to pevně," opakuje papoušek a nedrží to pevně.
Vše dobře dopadlo, drak létá, Kačence papoušek neulétl a když to dobře půjde, dnes odpoledne draka vyzkouším s Dominikou.
Samozřejmě podám zprávu.
Když vítr nefouká
Co jsem slíbil, nesplnil, nebo snad splnil? Strašné dilema! Slíbil jsem, že podniknu zkušební let s drakem s Dominkou, jenže nefoukal vítr. Takže jsem jel s drakem složeným do futrálu do Prahy a Domince ho aspoň ukázal.
Můj kamarád Jiří Knébl (Woleschko) je zkušený drakonik, draka mi pro Dominku zakoupil - nicméně byl pln pochybností stran volby živočišného druhu. Jde o létajícího motýla, přičemž na jaře jsem měl s Dominkou a motýly problém. Navštívili jsme tehdy skleník Fata Morgana, kde vždy v dubnu předvádějí nádherné exotické motýly, no a jeden velikosti pivního tácku si na Dominku sedl a ona prchla, jata děsem, s pokřikem "motýl mi vadí!"
Nu, ukázalo se, že motýl neživý, drakonizovaný, Domince nevadí. Složil jsem ho do jeho plné motýlí podoby podstatně rychleji a efektivněji, než když jsem ho v neděli odpoledne skládal poprvé, a děcko jásalo. Chtělo ho vyzkoušet, jak jinak. Bezvětří nebylo ten přesvědčivý argument. Že prý ho vyzkoušíme v kuchyni a v předsíni.
Zkrátka, draka jsem zavčas zabavil a vrátil do futrálu, zavčas, to znamená dřív než došlo k nenapravitelným škodám na materiálu. Drakem stržené nádobí v kuchyni, to vadí.
Drobné nesnáze
Na tomto místě neotravuji čtenáře velkými nesnázemi, ani těmi středními a když o tom přemýšlím, tak vůbec žádnými. Kdo by chtěl číst o nensázích toho druhého, když jich má sám dost a dost? To je důvod, proč jsem se tu nezmiňoval o tom, že po poslední průtrži mračen jsme měli dočista poničenou pýchu našeho zahradničení, totiž meditační zahrádku v těžce japonském stylu! Musle jsem do ní vykopat dvě ohavné díry, do kterých jsem spouštěl ponorné čerpadlo, a podél domu jsem odhrabal neméně ohavnou rýnu k témuž účelu, k odvodu vody. Ano, třebaže jsme na kopci, s vodou tu zápolíme. Vše se ale obrátilo k lepšímu o víkendu. Přišli dva pánové, ti vykopali řádnou rýnu a řádnou jímku a objednal jsem řádné čerpadlo a tím budeme odvádět vodu na druhý konec zahrady, který spíš trpí suchem než přílišným zavodněním.
Nezbývalo než dokončit estetickou stránku věci. V radotínském říčním přístavu prodávají písek a štěrk a také kačírek, včetně moc hezkého drobného kaznějovského. Takže jsem objednal kubík Kaznějova od firmy XY, aby mi ho dovezla a rozvezla. Přijedeme v úterý v jednu, pravila firma. Ve dvě jsem volal firmu XY. Možná se nám to povede ve tři, pravila firma XY. Poslal jsem ji slušně k Brdíčkům. Ljuba zatelefonovala rovnou do přístavu. No a za hodinu jsme měli kačírek na místě.
Poučení? Žádné. To jsou ty zkušenosti, které už nikdy nebudete potřebovat. No, hlavně že je meditačka, jak jí familiárně říkáme, zase v pořádku. Do příští průtrže mračen? Uvidíme. Jak vypadala před průtrží, vidíte na fotce.
No a pokud byste neměli zrovna dnes o čem meditovat, tak dobrý námět je datum: 20.10.2010. Nejlíp bude, když s meditací začnete deset minut po osmé večer. Odbydete ten největší nápor za minutu.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena
