BEST OF HYENA: Život ji naučil
Potkali jsme s Norou pana myslivce. Stěžoval si na čtyřkolkáře, kteří huntují lesní cesty a kradou nám v lese dříví. No a jak tak spolu moudře hovoříme, jeho ohařka vyletěla na Noru, povalila ji, Nora se vymrštila a prchala s ohařkou v patách. Chytit se nenechala. Takže jsme se s panem myslivcem rozloučili, on šel po svých i s ohařkou, já šel po svých i s Norou, ta se obloukem ke mně vrátila.
Šli jsme pak lesem dál, roklí podél přítoku Zlatého potoka. Tam jsou i malé chatky a koukám, vida, jedna je už obydlená, z komínku se jí divoce kouří. Napadlo mě, že v ní bydlí ten pán, kteréhjo jsem v sobotu potkal, nesl si tašku s nezbytími potravinami, dominantní roli v ní zaujímaly dvoulitrové petflašky v pivem. Doprovázelo ho vnouče a psík, jorkšírek.
Takto jsem přemítal a najednou, jorkšírek tu byl a štěkal. Nora vzala nohy na ramena.
Ještě před nedávnem se měla ke každému psu jako ke kamarádovi, teď se bojí jorkšíra?
Ode zdi ke zdi. Od zkušenosti ke zkušenosti. No a člověk je pak tak zkušenej, že je až starej. O psech to platí taky.
Infra na tebe, potvoro!
Je to vyklutálený pes. Má čtyři pelechy: v ložnici, pod stolem v pracovně, v kuchyni, aby nás mohla pozorovat při snídani, a pak v obývacím pokoji, kde má vyhrazené křesílko. A podvakrát jsem ji v poslední době načapal v posteli. Protože je vykutálená, moc dobře ví, že to nesmí, a když tedy slyší, že jdu, vyjde z ložnice a tváří se, že se tam byla jenom projít, a výraz jejího obličeje signalisuje: no podívejme, tady jde pán, to je náhodička, ani jsem netušila, že ho tu takhle jen tak na chodbě úplnou náhodou potkám!
Ale počkej, bestie, já na tebe vyzraju a pořídím si infrakameru a ta bezpečně uvidí otisk psiska na peřině a budeš usvědčena!
Jen jesti infrakamera neusvědčí mě, kdy lezu po policejní hodině do ledničky pro něco k snědku... To bychom pak byli dva usvědčení, dva vyvrhelové...
No, tak ať si občas poleží, Norinka, vždyť je to příjemné poleženíčko...
Stačí krokodýl
Ach ty bezelstnosti...
Nora objevila kouzlo válení se v posteli a pochopila, že válení se v posteli je tabu, takže se válí v posteli, když to nevidíme. Popisoval jsem tu včera, jak vychází z ložnice a tváří se jako by nic, že tam byla hlídat čerstvě probuzenou mouchu. Navrhoval jsem infrakameru, která by ji usvědčila a po předložení doličné fotografie donutila ke kajícnému stažení ocásku mezi nohy.
Není třeba infrakamery.
Přijdu do ložnice, Nora se tváří jako by nic, ale uprostřed postele leží krokodýl, její oblíbená hračka.
To je dobré. Důkaz by byl.
Jen to kajícné stažení ocásku se nedostavuje.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena