Zase po oraništi
Chodíváme přes pole, i po takové trase vedou naše okroužky. Samozřejmě ne středem, ale pěkně po okraji. Na podzim se odehrává stále stejná práce – prošlapat zorané a uvláčené pole. Pejskům se to daří mnohem lépe než mě. Naštěstí na to nejsem sám. Všiml jsem si, že zatímco v poledne to bylo ještě všelijaké, vpodvečer se už rýsovala stezka. Za týden budeme mít chodníček.

A ještě příhoda. Dorazili jsme už na řádnou cestu a najednou vidím ohromný traktor. Vlekl ohromný stroj. Pejskové se trochu báli, já byl zvědavý – mám rád veliké mašiny. Traktor zastavil a z kabiny vyskočil kluk, kolik mu mohlo být, tak deset plus něco. Běžel ke stroji a něco tam manipuloval s mechanikou. Traktorista zatím čekal u volantu. Stroj ožil a vysouvaly se z něho udělátory. Kluk nalezl zpátky do kabiny a monstrum se rozjelo.

Tak se mi to líbí. Selský synek nezahálí.

A objevil se Axík
Kdybych neznal pointra Axe a jeho pány a jeho syna, musel bych si myslet, že je to fantom. Umí se zjevit, jako by spadl z nebe. Uslyším dusot a už je to Ax, pozdraví Noru, pozdraví Gari a je ten tam. Připomenu, že je to taky pointr, ale z větve francouzské.
Má ke Gari a Noře náklonnost. Také jim není lhostejný.
Projevuje se to tím, že na něho nevrčí.

Nastala doba svítících obojků
A je to tady, v půl sedmé šero, v sedm tma a to je doba, kdy se MUSÍ jít na procházku, i kdyby… lilo jako z konve. Jako se to stalo dnes. Velký úspěch: svítící obojky nalezeny. Ještě větší úspěch: kupodivu zůstaly nabité přes léto, takže po zapnutí svítily. Rozložení barev je jasné, andělsky modrá přísluší Noře, čertíkovsky červenou bude nosit Gari. Když se to poplete… nastane chaos.

Ale i trocha zmatku k psímu životu patří, když jinak všechno šlo jak po drátkách!

Rostou houby
Dokonce i já jsem už několik sameťáků našel! Ljuba chodí s pejsky na procházku v kapuci a ukládá sběr do kapuce jako do košíku. Ve špajzu touž voní… skvěle.

Nechápu ale, že se ještě nepodařilo běžně cvičit psy, aby se z nich stali houbaři. Zeptal jsem se na to přítele AI Groka. Uvedl šest důvodů, tohle je první:

Rozmanitost vůní hub: Houby mají různé chemické složení a vůně, které se liší podle druhu, zralosti, prostředí nebo dokonce počasí. Na rozdíl od například narkotik, která mají konzistentní chemický profil, je obtížné naučit psa obecně rozpoznat „vůni hub“.

Asi má pravdu. Kdyby to šlo, bylo by to...

My víme
Odpoledne jsme se vrátili z procházky. Uplyne hodina, možná dvě a už je u mě v pracovně Gari a domáhá se odchodu. Protestuji. Tohle je mimo všechny dohody. Přidává se Nora.

Tak jsem je vyhodil na zahradu. Oběhnou barák a přijdou. Nešly. Vyšel jsem tedy sám. Našel jsem je před domovními dveřmi. Stály a civěly na keřovou borovičku u vchodu. Neštěkaly, jen stály a civěly.
Co tam mohou mít? Že by ježek? Prozkoumal jsem keřík a nic jsem nenašel.
Co tam máte? Vždyť tam nic není.
Je, odpověděly beze slov. My víme.

Tak už je to jasný
Už vím, co ony vědí. Včera jsem tu psal, jak Nora s Gari zkoumají keřovou borovičku u vchodu do našeho baráku. Noru už zkoumání omrzelo, Gari zkoumá dál a já už vím, proč: v keříku si vosy udělaly hnízdo.

Zkoumání přináší riziko! Galilea za zkoumání upálili! Ty dostaneš za zkoumání žihadlo do frňáku.

Případ vosy (vos)
Gari se nepřestává dobývat na vosí hnízdo usazené v keřové borovici hned vedle vchodu. Informoval jsem se, jak to s vosami je. Objevily se v geologickém období křídy, tedy před 155-66 miliony let, to už jsou známé fosílie, ale jejich předkové by mohli bzučet už v permu a triasu.

To by sakra mohlo být dost dlouho, aby ty pitomé psí makovice mohly vtisknout do svého DNA, že vosy štípou a že je dobře je nechat v klidu!

Ohleduplnost, nebo…
Musíte mít dva a více psů, abyste mohli ten jev pozorovat. Vracíme se z procházky, zmokli jsme. Jdeme tedy do garáže a ve sprchovém koutě meju Garině a Noře tlapky. Jedna druhé asistuje a olizuje jí hřbet.

Co to znamená? My si s Ljubou myslíme, že jedna druhou suší. Ano, je to absurdní. Sušit mokrým jazykem nedává smysl, ale psí logika může mýt jiná. Co když ale je v tom něco jiného? Třeba ta vlhkost psího hřbetu chutná víc, než pouhá voda z misky? Jsem ochoten to vyzkoušet, ale nemyslím, že by experiment vedl k průkazným závěrům. Omezím se na pouhé pozorování jevu

Follow the… money? Ne! Svinstvo!
Už pár dní jsem se divil, kam mi Gari vždycky zmizí v osadě Hůrkovo pole. Chodíme tam každé ráno, je to rituál., ne procházka. Gari mi zmizí, já zařvu, Gari přiběhne a tváří se nenápadně.
Dnes jsem objevil, kam mizí.
Mají tam něco jako přístěnek a u něho cosi jako kompost. Jenom taková ošatka a v ní shnilotiny. Já jí bestii kupuu to nejlepší, vyvážená strava podle vědeckých receptů, však taky ve svých dvanácti letech vypadá jako slečinka, lesklá srst, oko jiskrné…

Bestie to je. Marš od té prasárny, potvoro!

Jsem pro ně sklo
Při ranní procházce se k nám přihnali oba francouzští pontři, Axík se svým synkem. Přiběhnou, krouží kolem našich holek, načež zmizí.

Zajímá mě jejich totální ignorace mé osoby. Jiní pejskové si mě aspoň všimnou, dají najevo, že vnímají moji přítomnost. Tihle dva.. nula. Absolutní nezájem. Jsem míň než vzduch, nejsem ani vakuová bublina ve vzduchové vrstvě.

Jako je absolutní nula v teplotě, já jsem pro ty dva absolutní nula v existenci. Jsem Pan Není.