Není to nic neobvyklého – jakmile Gari s Norou objeví pootevřená vrátka, vniknou na pozemek. Už jsem tady líčil příhodu, kdy jsem musel psy s pomocí sousedky stěhovat přes plot, protože vlítly na pozemek v okamžiku, kdy se zavírala automatická brána (teď mě napadá, jak to, že se nepřetnul paprsek, oblíbená to zábava naší Garii, získala jí přídomek Gari Přetínač). Za zmínku stojí jen to, že jsem si na mobilu hledal nějaký podcast, koukal jsem na displej snad půl minuty a to už stačily zmizet. Nějak vnímají, že poleví pozornost a vyhledávání podcastů je vítaná příležitost. Pak stojí za plotem a zoufale vejrají: pane, osvoboď nás!
Příště se na vás vykašlu.
Mezi námi, nevykašlu, ale neříkejte jim to.
Jabloň se chytla!
Ljuba má na vesnicí takovou loučku s vrbami. Zasadili jsme tam loni na podzim dvě lípy, jeden buk a tři jablůňky. Chodíme to denně okukovat, jak se tomu daří. Jedna jabloň, jak to tak vypadalo, se nechytla.
No a dneska jdu s pejsky, mrknu na jabloně, celkem z dálky. Dvě se mají k světu, pěkně kvetou a věřím, že budou mít jablíčka. Ta třetí, už jsem uvažoval o tom, že ji vykopu a na podzim že tam holt vrazíme novou, ta třetí mi přišla nějaká divná. Zavolám pejsky, jdeme se podívat a fakt, je obsypaná lístejčkama! Jak ono v tom pětisetletém suchu furt prší, stromek se vzpamatoval a vyrašil. Hned jsem volal domů Ljubě. Máme velkou radost, pejskům je to fuk. Jo, kdyby to nebyla jabloň, ale buřtoň, to by byl jiný zájem!
Všechno bylo jinak
Bylo moc hezky, svítilo sluníčko, rozhodli jsme se s Ljubou vyvézt pejsky autem na woodstockovou louku. Než jsme tam dojeli (3 minuty), zatáhlo se. Naštěstí nepršelo. Obešli jsme okruh a už to vypadalo, že se zase rozprší. Otevřel jsem dveře a po ruce byla Nora. Gari někde ještě šmejdila.
“No vidíš, Norinko, dneska budeš nastupovat první,“ pravila Ljuba.
Kdepak… Gari se najednou vynořila, kde se vzala, tu se vzala, a hup, už byla uvnitř.
Ona musí být všude první, to je základní psí zákon v našem vesmíru.
Snímáno uchem
Situace: Ljuba s pejsky v obýváku, já jsem vedle v kuchyni. Jdu otevřít skříň.
Gari a Nora se vztyčí na svých křesílkách.
Otevřu skříň.
Gari a Nora nastraží uši.
Vytáhnu flašku sodovky a otevřu ji, udělá to pfff…
Gari a Nora ulehnou a okamžitě usnou.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena