Nora se zlepšuje. Běhá líp, skáče líp. Ano, do patra i z patra ji musíme pořád ještě nosit v náručí a do auta jí pomáháme už tradičně. Ale ve volném prostoru už pobíhá tak, že by neznalec myslel, že takhle běhá normální pes. To jenom kdyby přiběhla Garina a předvedla mu své běhání, pochopil by, co to znamená běhat o tři třídy níž.

K té Garině: Večer jsem zavelel vyčůrat a spát. Nora vyběhla na zahradu a vykonala, seč bylo třeba. No a Gari přešlapovala – v češtině je pro to výraz vochcávat, ale ten je pro danou situaci nevhodný. Pak mi došlo, že jsme na nesprávné straně domu. Gari čůrá vpravo od vchodových dveří. Musel jsem ji stáhnout ze zahrady, prošli jsme přízemkem, vyšli z vchodových dveří, ona se vydala vpravo, vyčurala se a šli jsme spát.

Agility

Agility, to je taková ta lidsko-psí disciplína, ve které pejskové běhají a konají všelijaké úkony a jejich páníčkové běhají s nimi. Dneska jsem byl na prezentaci nového Canonu, na těch prezentacích obvykle mají všelijaké atrakce na focení. Tentokrát tu měli krom jiného i pejska agiliťáka. Měl jednoduchý úkol, panička ho vedla, aby skákal přes překážku, obíhal takovou tu šaškovskou čepici, co bývá na parkovištích, a chytal míček.

Sledoval jsem to zpovzdálí a byl jsem zvědavý, jak dlouho to bude toho pejska bavit.
Zjištění je jednoznačné: mnohem déle, než mě bavilo to sledovat. Byl k neutahání.

Agility podruhé

Poslal mi kamarád video. Je to v podstatě extrémní agility. Podotýkám, že naši pejskové tohle nedovedou. A nejsem si jist, že bych si přál, aby to uměli. Za podívání to ale stojí.

Žába v kýblu

Je to takový ideový paradox: pejskové jsou součást přírody, ale ekologického citu byste v nich nepohledali. Příklad ze včerejška. Štěkali na kbelík. Jdu se podívat, a ona je v kbelíku žába. Těžko říct, jak se tam dostala. Kbelík byl vztyčený, jeho vnější stěna dokonce v záporném úhlu… Zanechme spekulací a vraťme se k faktům: Uvnitř byla uvězněná žába, pejskové ji nějak vyčmuchali, řvali na ni a tím na ni upozornili.

Žába není všední jev na našem hřišti, hned jsem začal zkoumat, co je to zač. Vypadala jako padákový myslivec SS grupy Otto Skorzeného a soudím dle zjištění webu, že jde o blahníka skvrnitého. Vypustil jsem žabku z kýblu do porostu a zmizela dřív, než bych mrk.

Byl to blahník? Je prý vzácný. Ale i kdyby nebyl, pomohl jsem žabičce, a pejskové mi pomohli, abych pomohl.

Co ty jsi zač...

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena