Ve sněhu na motorce
Dag zem byl dnesga votpoledne da botorce a drochu bam z toho rymu. Vono sněžilo a ja busel mit helmu vodevřenou, aby by ten znih nezalepil gougani a nabadal mi za grg. Ja se z doho vyspim a rano podam zpravu, jak jsem vomylem vynalez novej zbuzob grogu. Dagze to doplnim asi v osum rano.

Update - již jsem roztál:
Ono to bylo tak. Jel jsme z města do Zvole na té motorce. Pršelo. To se stává. Co by to bylo za motorkáře, který by jezdil jen za slunečného počasí? Takže jedu v tom dešti a najednou se mi mihne zorným polem něco bílého.
Napadlo mě, že to bude nějaký okvětní lístek. Miluji jaro s jeho deštěm okvětních lístků, když opadávají třešně anebo dokonce růžové sakury! Tohle bylo bílé, takže by to mohla být spíš...
Hýml, kde by se vzal okvětní lístek třešně, v tuhle dobu na Pankráci? To spíš někomu ulít lístek od tramvaje...
No a on druhý bílý objekt a pak dva najednou a pak pět najednou a já se musel smířit s myšlenkou, že začalo sněžit.
Guma motorkář, kdo se bojí deště, ale magor motorkář, který jezdí v chumelenici. Jaký je to motorkář, který ale je uprostřed cesty a začalo chumelit? To je motorkář, který je drobátko v prdely.
Zvláštní stav, když počítáte vločky a zkoumáte, zdali jejich intenzita roste nebo klesá. A když uvažujete, jestli je Zvole výš než dejme tomu Písnice. Na každém metru záleží!
No, dojel jsem s drobnou komplikací: v pondělí od sedmi cvičíme ve Zvoli v mateřské školce čínské bojové umění taj ti. Ve stavu, v jakém jsem byl, bych mohl cvičit tak maximálně rej kostlivců. Z Prahy jsem vyjížděl tak, abych to do sedmi v pohodě stačil - ovšem za normálního počasí, ne za chumelenice. Takže mě napadlo: dojedu k té školce a podívám se, jestli tam už je Ljuba. Ukážu se, že žiju, aby neměla starost, a pojedu domů rozmrzat. Ljuba tam nebyla - neměla před školkou auto. Dobrá, jel jsem domů. Ale ani doma nebyla. My jsme se minuli, ona přijížděla ke školce, když jsem odjížděl!
Hýml, takže domů, převlíknout, vzít kolo a na kole zpátky ke školce v tom nečase, cvičit taj ti. Ano, tak to bylo, takže se nedivte zarýmovanému úvodu této truchlivé stati.

Vynalezený grog
Po návratu jsem si vařil grog. Do hrnečku jsem nalil rum, uvařil vodu a vodu nalil do hrníčku s grogem.
On byl nějakej divnej, ten grog.
Ljuba koukla a povídá:
"Ty sis nalil tu vodu do hrníčku se smetanou! Hned to vylej!"
Kdo by vylejval v mém stavu grog? Já ne. Já grog vypil. A byl super - takže jsem vynalezl grog se smetanou.
Když může být irská whisky se smetanou, proč by nemohl být grog se smetanou?
Třeba (určitě) to někdo vynalezl přede mnou. Přesto jsem pocítil radost vynálezcovu - i nesl tíži výsměchu, kdy mi Ljuba líčila, co mě v noci čeká.
Nic z toho, čím hrozilo, nenastalo, spal jsem coby andílek a zde jsem,abych podal zprávu. Přeji krásný den.

Maminka s kočárkem
To tak bývá, maminky s kočárkem! Ale poprvé jsem viděl, aby maminka tlačila kočárek - a jela při tom na kolečkových bruslích.
Záviděl jsem tomu děťátku. Představoval jsem si, co vyroste z děťátka, odvozeného vysokorychlostním kočárkem. Bude to Speedy Boy či Speedy Girl?
Když se narodíme, je před námi širokánský vějíř možností jak se v životě uplatnit. Postupem času se svírá, zprvu pomalu, pak po skocích. Už v deseti letech z vás nebude hadí žena či hadí muž, tuhle kariéru musíte nastoupit ve třech letech. Maminka drandící na kolečkových bruslích přivyká děťátko rychlosti. Třeba z něho bude závodník v autě nebo letec, možná astronaut.
A možná pekař. Nebo pastýř stáda galapážských želv. Třeba ta jízda ve vysokorychlostním kočárku ukodrcá a ukolébá a uspí děťátko víc, než jízda tradiční a vychová z něho vyrovnaného člověka snivé povahy, který nesnáší změny a rychlost.. Takže se jednou po letech řekne:
Pepa Novák (nebo Mařenka Nováková)? To víte, to je spací kufr, maminka ho (ji) v kočárku tlačila na kolečkových bruslích!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena

P.S.- Upozorňuji p.t. publikum, že příští Hyena bude až za týden, anobrž jedu do ciziny.