BEST OF HYENA: Vítězství českého ducha nad Unií
Minule jsem tu psal o soláriích na odstřel. Dnes už po soláriích neštěkne ani pes. Média jsou jako opice bandarlogové z Kiplingových Knih džunglůí: něčím se zabývají, velmi se rozčilují, ale nový trs banánů zaujme jejich pozornost a původní předmět zájmu pustí ze zřetele. Nicméně mby mě moc zajímalo, jak tahle hříčka zasáhla solária jako taková, solária jako byznys. Bavil jsem se o tom s nějakými lidmi a jedna paní se vrátila z Anglie, kde to četla v novinách taky, i tam byla panika kolem solárií.
Pan O.V. k tomu napsal:
K těm soláriím a pozastavením se nad tím proč tak najednou. Je to prosté je léto a tedy vokurka a to taková že těžká. Kdyby Topol nejel na dovolenou tak už se pořádá hromadné pálení solárek na Staromáku :o) takhkle se to aspoň malinko rozmělní. Jo a za týden to nebudou solárka, ale závadní plyšoví lachtani nebo tak něco a navíc začne honební kampaň tak co.
To má jistě pravdu a tak nějak si to myslím taky. Zde je ale pohled odborníka - poněkud jsem zamlžil zpětnou identifikaci, neobdržel jsem svolení ke zveřejnění, nicméně věc je zajímavá a zveřejnění si myslím zaslouží:
Ptáte se stejně se jako já "Cui bono?". Pracuji u Krajské hygienické stanice stanice XYZ kraje a solária jsou jedním z mnoha předmětů kontrol mého hygienického oboru.
Přepadová akce ČOI mě také překvapila. Hygienická služba mj. kontroluje solária jako "provozovny péče o tělo", tj. dodržování schváleného provozního řádu, nejvíce dodržování desinfekčního režimu solárií mezi dvěma klienty a dodržování předepsaného počtu provozních hodin pro trubice (zářivky) v soláriích. Dnešní typy trubic na rozdíl od starých "horských sluncí" produkují velmi málo UV záření typu "C" (nejrizikovější složka UV záření z hlediska zdravotního vlivu). S odsvícenými hodinami stoupá podíl UV-C a klesá UV-A a UV-B, proto je nutné po určité době stanovené výrobcem trubice měnit. To je ovlivnitelné provozovatelem solária - pokud bude chtít ušetřit, tak nechá trubice svítit déle a tím prodlouží interval výměny (což sebou ovšem nese riziko sankce). Jinak měření vlnové délky UV záření není jednoduchá záležitost a zabývá se jí pár lidí v republice. ČOI ovšem kontrolovala výkony solárií (W/m2), což je podle mě záležitost, kterou provozovatel solária těžko ovlivní, pokud se drží doporučení výrobce - je daná typem, výkonem a počtem trubic v soláriu. Domnívám se, že provozní doba na výkon ve watech nemá vliv, resp. má-li, tak bude výkon snižovat a ne zvyšovat. To znamená, že tato kontrola měla spíše směřovat na dodavatele a dovozce solárií (tedy těch, kdo solária uvádí na trh) a nikoliv na provozovatele.
Dalším neopomenutelným aspektem je kdo a čím prováděl měření, to se bohužel ze zprávy ČOI nedozvím. Pokud hygienická služba má prokázat porušení hygienického limitu měřením, které dále slouží jako podklad při správním řízení, musí být provedeno akreditovanou/autorizovanou osobou se všemi důsledky z toho vyplývajícími (kalibrace přístrojů, akreditovaný odběr vzorků, protokol, apod.) Je tedy nemyslitelné, že bych se vybavil např. luxmetrem (byť kalibrovaným) a vydal se po provozovnách měřit např. intenzitu osvětlení na deskách pracovních stolů a potom to vydával za prokázané nesplnění hygienických limitů. Stačí jen připomenout nedávné obezličky s kalibracemi policejních radarů při měření rychlosti aut. Zatím mě akce ČOI připadá jako velké plácnutí do vody (možná pod taktovkou EU :-) a znovu mě napadá "Cui bono?"
Stejně jako vy nemám potřebu solária navštěvovat, mám na ně poměrně vyhraněný názor, ale proti gustu žádný dišputát, aneb (jak říkala teta Kateřina z Jirotkova Saturnina) "Kdo chce kam, pomozme mu tam".
Dovolím si malou perličku na závěr - nejvyšší přípustné hodnoty pro expozici osob UV záření uvádí příloha č. 4 k nařízení vlády č. 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu Praha, by solária vyhovující tomuto nařízení měla jednu podstatnou vadu - neopalovala by :-)
Vítězství českého ducha nad Unií
Buď vítán mezi námi, zprvu pokořený, avšak co bájný Fénix z popele opět vzlétnuvští rume! Ano, Národní rum je opět zde, třebaže Unie tuto pálenku českému srdci a jazyku tolik milou pokořila a donutila ji přejmenovat se na tuzemák. Na odborném webu Gastroprofesor čteme:
Originální novinka na trhu v ČR. Tradiční národní chuť Československého „ tuzemského rumu“. Vyhovuje legislativě Evropské unie a může být tedy označen jako RUM. Jedná se o pravý rum s chutí odpovídající zvyklostem českého konzumenta. Rum Národní je vyroben z pravého destilátu z cukrové třtiny, je 3 x filtrován přes uhlí ze skořápek kokosu a zraje v kameninových nádobách. Rum je vyroben v ČR a svou chutí osloví každého konzumenta původního rumu. Grafické pojetí a láhev odpovídá zvyklostem tradičního konzumenta a Rum Národní je dostupný v tradiční láhvi o objemu 0,5L a 1,0L .
A je to. Tuzemák se vyrábí dál a ouha, taky s lodičkou. Rum s lodičkou, Tuzemák s lodičkou, možná se dočkáme první české národní tuzemské námořní bitvy.
A ještě jedno ouha. Já ten národní rum viděl včera, ale měl jinou nálepku, než jakou jsem si vygooglil na webu - na etiketě byla naše vlajka. Což je bezesporu proti zákonu o užití státních symbolů. Aj, vaj, trnitá je cesta k tradiční české opici!
Přes noc ve starodávném domě
Já bych vám nebyl sám přes noc ve starodávném domě, zpívali Voskovec s Werichem. Protože tam straší! Dnes straší v nových domech, straší tam elektronika. Předevčírem se zbláznil mobil a začal budit ve tři ráno, třebaže ho nikdo na tři hodiny ráno nenastavil. Občas se ozývá nějaký elektronický zvuk, nejspíš je to elektronické strašidlo. Děje se to nepravidelně, s odstupy často i mnohaměsíčními. Trvá to od podzimu 2005, kdy jsme se do domu ve Zvoli nastěhovali. Nejdřív jsem myslel, že to je nějaká náladovka poplašného zařízení. Vyměnili jsme ho za moderní, ještě poplašenější. Jenže zvuk zůstal, je to jiné zařízení. Jaké? Nikdo neví.
I počítač dovede strašit. To je pro změnu příhoda z této noci. Čas od času na počítači naskočí hláška "unknown error 2024". Snažil jsem se ho vygooglit, ale je opravdu "unknown" čili neznámý, ani ústřední mozek lidstva o něm neví. Zjevení tohoto erroru doprovází zvukový efekt. No a když má počítač opravdu špatnou náladu, začne tam jakési cosi otevírat, jednou, dvakrát, dvacetkrát, dvěstěkrát, vždy se zvukovým efektem, a je nutno ho natvrdo vypnout. Zvuk je to, jako když bezhlavý rytíř spadne se schodů, a to je zvuk, jak všichni víte, náramně sttrašidelný.
Nová služba O2
Do mailu mi přišel spam od O2 (od kyslíků), že prý zavádějí novou službu, stažení telefonních čísel a diáře. Výborná věc! A že prej na webu na http://registrace.o2extra.cz/registrace.php. Wow, jupí! Otevřu, jdu do oddílu moje extra, a tam je registrace do O2 extra. Tři políčka ve formuláři, mám vyplnit jen dvě, nejdřív telefonní číslo (to je logický, že) a pak opsat kontrolní kód (to je vobvyklý, že). A pak s bleskovou odezvou:
Registrace je možná pouze pro nefiremní zákazníky!
Tak promiňte, kyslíci, že jsem vobtěžoval. Hledal jsem pak okýnko tak si teda vyserte voko, abych ho zaškrt, ale nenašel.
To je programátorova nedůslednost.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena