A jsou tu svatojánští broučci
Předevčírem jsme je s Ljubou vyhlíželi, a nic. Včera večer jsem se byl s Iriskou podívat do lesa a zahlédl jsem tři broučky mezi stromy a jeden se potuloval nad polem u silnice, pak přeletěl cestu a vylétl až vysoko do korun borovic.

Vzpomínám si na dětský úžas, jaký jsem pocítil, když jsem je spatřil poprvé - a vybavuju si ho pokaždé, když broučky znovu vidím. Jako městský člověk jsem byl v tomhle směru bez šance. A je mi trochu líto, že je Iris nevidí. Přichází o část tajemné krásy přírody.
Asi jí to nevadí. I ten pes je taky kus tajemné krásy přírody. Aspoň někdy, když zrovna neokousává dveře pod trapnou záminkou, že se po terase špacíruje sousedovic zrzavý kocour.
Navíc, třeba by Iris kousala dveře, kdyby nad terasou letěl svatojánský brouček. Takže je dobře, že je nevidí.
Když to teď po sobě čtu, uvědomuju si, že mnou zmítají dva pocity: radost nad Svatojánky a zlost nad kousanci na dveřích.
Nešlo by to zařídit, aby ty kousance tajemně světélkovaly? Třeba by to pomohlo.

Broučci a vlhko
I včera jsem inspektýroval s Iris svatojánské broučky. Zdá se, že a) Irda je nevidí, b) je nějaký vztah mezi jejich počtem a vlhkostí. V sobotu jich poletovalo mnohem víc než včera večer, kdy bylo sucho. Navíc, vyskytovali se po dvojicích. Že by se ale drželi za ruce, to bych lhal.

O hledání a nalézání
Ještě když jsem bydlel v Praze na Mrázovce, vypracoval jsem si systém, jak někomu vysvětlit, kudy se k nám jde, případně jede. Podobnou litanii umím oddrmolit i teď, kdy bydlíme s Ljubou ve Zvoli: to musíte na Zbraslav, přejedete most, hned za mostem jedete přes Jarov do Vraného. Tam přejedete šraňky a jedete rovně přes most do kopce... a tak dál.
Jenže jsem zpychnul. Na Google - Maps jsem si udělal mapu, kde jsem zaznamenal náš domeček:

Tady je odkaz na tu mapu

Už dvakrát jsem poslal někomu ten odkaz... a oni dvakrát zakufrovali!
První návštěva si mapu vytiskla a pak volala od zvolského kostela, že nevědí, jak dál.
"Podle mapy," povídám.
"Jenže z ní není patrný, jak se k vám dostat!"
Nezbylo než vydat se na záchrannou výpravu. Ta Google mapa má jeden háček, a to, že ta část Zvole, kde bydlíme, není správně označena názvy ulic: je tam Březovská a všechny další ulice jsou Březovská.
Jenže to nebyla ta příčina zakufrování. Ten pán si vytiskl mapu v měřítku, odhaduji a přeháním, 1:250 OOO.

Druhá návštěva zakufrovala včera. Volám telefonem, kde že návštěva je.
"Před hostincem U Vočka!"
"Ale to je v Březové, v sousední vesnici!"
"Jak to? Já jsem přece ve Zvoli, to MUSÍ být Zvole, vždyť... chrchly... chrchly..."
Ztratil jsem ho. Je tam špatný signál.

Příště zase začnu s tou litanií: to musíte na Zbraslav, přejedete most, hned za mostem jedete přes Jarov do Vraného a tak dál.

(Poznámka redakce: pan Neff neustále preferuje Google, zatímco přesnější odkaz může v tomto případě "vyrobit" na stránkách Mapy.cz).

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena