19.3.2024 | Svátek má Josef


BEST OF HYENA: Štěkání na nepravý strom

27.3.2020

Ljuba podezírá Noru, že si vymýšlí, když – zpravidla ráno – vyletí s pelechu a sápe se na dveře a chce do zahrady honit kocoura. Není tam žádný kocour. Naopak, stává se, že kupříkladu já - všechno, jen ne ostrovid - vidím na zahradě kocoura a ani Nora, ani Gari o něm nemají potuchy. Ljuba tvrdí, že si Nora vymýšlí, aby se mohla dostat na zahradu a do trávníku vyčůrat díru, eventuálně se tam vykadit. Já tu teorii přijímám jen částečně, protože někdy Nora ani nekadí, ani nečůrá.

Včera takto vyběhla už později večer, byla tma. Šel jsem se podívat – a ona štěkala na strom. Gari tyhle její výlety sice sdílí, ale vlažně. I tentokrát jí pomáhala, jen aby se neřeklo. Žádný kocour na stromě nebyl. Byl tam někdy v minulosti? Na lecjakém stromě byl někdy v minulosti kocour, to by se musela uštěkat. Nejspíš jenom chtěla dělat důležitou. To se tak někdy mezi psy i lidmi děje.

200320gari

Neviditelný pes na stromě

Nora v roli zdravotní policie
Kupdivu velké množství lidí chodí pít pivo do lesa. Nora má čuch na odhozené flašky a nasbírali jsme jich spolu už spoustu, nasbírali a dopravili na nějaké úředně vyhrazené místo.

Je to vždy rituál. Záleží na tom, zdali Nora najde flašku na začátku nebo na konci procházky. Na začátku nemůže počítat s mou součinností. V poslední třetině ano. Flaška musí být placatá, aby se dobře nosila: odšpuntuju, sešlápnu, špunt dám do kapsy a flaška je připravena k transportu. Nora ji přenáší, ale pak ji pouští a musím do ní kopnout, abych ji povzbudil k činnosti. Je to taková hra na flaškovanou.

Mám k tomu nevyhraněný vztah – jednak mě vztekají debilové, kteří hází svinstvo po lese, jednak jsem rád, že má pejsek zábavu. Debilů je víc než zábavy… tak aspň je o zábavu postaráno. V lese. O zábavu naší Nory.

200323gari

Procházky s rouškou

Už jsem se tu zmiňoval, že pejskové na roušky nereagují. Můj telefon mě v roušce nepoznává, nějaké rozpoznávání tváře neplatí. Ale to je telefon, umělá inteligence čili blbec. Pes je přirozená inteligence a ví, že pán s rouškou je pán, kdežto třeba pán na fotce nebo na obrazovce je mu putna, protože to není pán.

Na procházku tedy chodíme já s rouškou, oni s čumákem navolno, korona má ráda lidi a ne pejsky. Tady ve Zvoli - podle mé zkušenosti – roušky nosíme. Až dneska ráno jsem potka dva manžele s pejskem, pán měl roušku, dáma nikoli. Nic jsem neřekl a ani pejskové neštěkli. Ale přišlo mi to nějak divné. Ne snad, že bych věřil v zázračný ochranný efekt roušky. Je to spíš znamení, že jsem v týmu. Že jsme solidární, třeba s těmi, kdo s respirátory na obličeji vracejí lidi k životu. Myslím si, že se roušky mají nosit.

Už zase skáče přes kaluže

Kdo? No přece Gari. Minulý týden si natáhla nějaký sval a pajdala. Procházky jsme museli rozdělit, na dlouhou a krátkou. Holt je koronavirus, Ljuba je bez práce doma, je to blbý, ale pejskové z toho mají radost. Můžeme se střídat, jeden šel s Gari na krátkou, druhý s Norou na dlouhou.

Dne s jsme šli společně, Gari už nepajdá, nemusíme se oddělovat. To je dobrý, Jinak ale je to blbý. Co naplat, je pandemie. Koukám na ty pejsky, jestli to nějak vnímají. No vůbec! Ti by přivítali, i kdyby nastala morová rána. Hlavně že by se hodně chodilo ven.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena