Chudák Dominka si nevybrala nejlepší počasí na to, aby u nás ve Zvoli trávila část prázdnin! Naštěstí unikla tomu šílenému krupobití, které tu v okolí dokázalo i rozmlátit střechy a otlouct omítky (o stavu aut nemluvě, taky mám svého subáče ďubkatého - na kapotě, ne na střeše, zřejmě kvůli deformačním zónám se ty kapoty dělají z měkčího materiálu). No a samozřejmě spousta oken vzala zasvé a sklenář pan Zeman v sousedním Okrouhlu se musí ohánět. Mimochodem, smekám nad firmou Velux, máme devět střešních oken a ani jedno neprasklo... a že jsem se tetelil, když ty kusy ledu do nich bušily!

No a máme tu Dominku a včera jsme hledali poklad Magistra Kellyho, byla to úžasná pátrací hra, vymysleli ji naši přátelé Knéblovi (viz Woleschko), podám později obšírnější zprávu, a večer, tím se dostávám k Montymu, přišla na řadu zoologická zahrada. Předloni jsme ji s Ljubou přivezli z Nairobi, pytlík zvířátek, lev, hroch, zebra atd, jednoduché řezbičky pro keňské děti. Hráli jsme si s tím v Annině pokoji, kde má Monty klec, a Montyho (osmáka degu) jsme pustili z klece, aby měl taky zábavu.
Monty miluje takové výlety a hned tedy šmejdil po místnosti a jak tak šmejdí, šup, popadl jaguára a už s ním mazal do úkrytu!
Dominka zoufalá, že jí Monty sebral jaguára. Bylo nutno vypátrat úkryt a jaguára zabavit (už měl ohryzaný čenich), jenže Monty, šup a ukradl hrocha!
Nezbylo než udělat dvě opatření. Jednak jsme přestěhovali zahradu na místo Montymu nedostupné, jednak...
Šel jsem do garáže, rozložil svůj skládací ponk, našel dřívko, dlátka, mobilizoval um - a vyřezal zvířátko.
Byl jsem zvědavý, zdali Monty bude trvat na africkém originálu.
Netrval. Šup a sebral tu moji potvoru a odvlekl ji do úkrytu.
Je to jeho způsob komunikace. Taky je to človíček, taky si chce hrát.

Dozvuky krupobití
Něčí radost, něčí žalost, říkával Kája Saudek. Radost mají sklenáři - po neděli si tady u nás nemohou na nedostatek zákazníků stěžovat. Prodejci hadic a čerpadel asi taky nemohou naříkat. Horší to mají zahradníci. Včera jsem kupoval mulčovací kůru a paní šéfová suše oznámila, že už prakticky zimuje. Krupobití se postaralo o rychlé zakončení sezóny.

Přitom v sousedním Vraném, za povodní tak strašně postiženém, snad nepadla ani jedna kroupa. Třeba je v tom nějaká spravedlnost, distribuce trestu.

Dominka luštitelem
Odpoledne jsem v Dominkou kupoval rohlíky pro kačeny. Prodávají tam i časopisy včetně dětských. Zalíbil se jí měsíčník Míša: hádanky, říkadla, vtipy, omalovánky.
"Není na to moc malá?" ptala se pokladní.
"Nejsi na to moc malá?" ptal jsem se já. "Nechceš jiný časopis?"
Trvala na Míšovi. A že bude luštit před spaním.
Vykoupána, uložena, chopila se Míši. Nabízel jsem se, že s luštěním pomohu. Ne, ona sama bude luštit. Nenechala si poradit, že je dobré luštit jednu hádanku po druhé. Ne, bude luštit celou dvoustranu najednou. Na levé části bylo bludiště typu kudy do stanu, na protější straně vyškrtávací křížovka. Nechal jsem ji svému osudu a šel psát úvodník do Hyeny. Z ložnice se ozývalo jakési luštitelské broukání a nakonec nastalo ticho. Nahlédl jsem. Spala s tužkou v ruce, na polštáři Míša a uspávací ovečka. Prozkoumal jsem výsledek.
S bludištěm naložila po vzoru krále Alexandra, který se prosekal Gordickým uzlem. Prostě, brala to hlava nehlava. Ale ta křížovka? Ta přece jen vyžaduje dosti bezpečné znalosti písma.
I tam si věděla rady. Do prázdných políček namalovala písmena vlastní abecedy. A pak že je na to moc malá!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena