Tlapy se jí pletou, sotva chodí, ale zmizet mi už dovede docela slušně! Mám samozřejmě na mysli Noru, před 12 dny jí operovali plotýnku a je v rekonvalescenci. Chodím s ní na Woodstockovou louku v Olešku, máme tam kolečko dlouhé 1200 m a to je tak akorát, aby se proběhla a unavila a pak za dvě tři hodinky si to dáme znovu a tak to uděláme třikrát, plus nějaké to capkání po zahradě.

Potud dobré. Ale na té louce roste tráva a za aktuálního nejmokřejšího sucha, jaké pamatuju, roste tráva jak někde v tropech. Nora má capat po vysekaném pruhu. Kdepak cape? V té nejvyšší trávě a tam mi zmizí a já pak křepčím na tom vysekaném pruhu a z vysoké trávy se vynoří Gari a diví se, co tak hulákám.

Ano, i pes rekonvalescent se dovede o zábavu postarat.

Jak je s Norou

Máme šmajdavého psa. V průběhu dne se šmajdání mění, asi podle toho, jak je unavená. Nejvíc se to pozná na hladké podlaze. Někdy jde normálně, jindy se jí ale tlapky rozjíždějí. Zkoumám, jestli je v pohodě. Odpoledne se blaženě válela na sluníčku a moc jsem jí to přál. Prolejzá svoje křoviny u plotu, má tam schovky brlohy a je jí v nich dobře. Hlídáme s Ljubou, aby si nedrbala zašitou ránu po operaci na hřbetě. Má tam ještě dobře viditelný otok a určitě ji to svědí. Ale zatím se nesnaží na zdroj nepříjemnosti útočit.

Gari a Nora

Musím Gari chválit, jak ohleduplně se k rekonvalescentovi Noře chová. Bez odmlouvání jí uvolní pelech (pravda, jakmile Nora vytáhne paty, hned jí do něho zase vleze – cizí pelech je vždycky ten lepší). Vrčí na ni jenom málo. A občas přijde a olízne jí hlavu.

No ale jak ta rekonvalescence pokračuje, Noře se navrací síla. Takže se stane, že se snaží následovat Garinu, když někdo zazvoní u vrátek – a tím pádem se rozmázne na dlažkách v předsíni. Naštěstí venku spolu moc nepobíhají, Gari peláší za svými zájmy a Nora má taky své. Sice taky peláší, ale pomaleji a zadní tlapky při tom srandovně rozhazuje od sebe.
Ale den ode dne míň a to je dobře.

Nora měla společnosti

Chodíme teď hodně na Wodstockovou louku. Pan doktor doporučil, aby běhala po trávě, že ten měkký podklad prospěje její rehabilitaci – ve čtvrtek je to čtrnáct dní po operaci páteře (vyhřezlá plotýnka). Zlepšuje se to pomalu, ale zlepšuje.
Dneska jsme tam potkali další pejsky – všechno to byly feny a nebylo žádné vrčení a žádné pošťuchování. Tak to má být! Moc se mi líbí, jak v Praze v parku Stromovka pobíhají pejskové malí i velcí všech ras a obou pohlaví a nikdo se nepere… Tak to ma být, tak to je správné. Móresy ze Stromovky se opakují v Olešku.

Nora je druhý pejsek zprava - snad i na malé fotce je vidět vyholené místo na hřbetě a jizva.