Titulek mě napadli dřív než jsem si uvědomil, do jaké míry je to trefné přirovnání. V sobotu jsem byl s Dílnou fotit výlov rybníka nedaleko Lázní Bohdaneč – no a to je coby silný voják kámen dohodil od Chlumce nad Cidlinou. Byli jsme tam od rána, ještě nesněžilo, jen tu a tam vločka se propletla tlačenicí hustého deště. Navíc, ten déšť pršel vodorovně, nikoli svisle, protože fičel prudký vítr. Navíc, fičel přímo proti nám, tedy proti obličejům, potažmo objektivům foťáků. Nepřivezl jsem ani jednu kloudnou fotku. Smůla.

A protože je v přírodě parita, smůla ráno vyvážena klikou večer. Někdy po osmé jsem jel do Břežan, abych si odvezl něco do svého ateliéru. No a jel jsem kolem ohrobeckého pneuservisu. Bylo tam prázdno – v posledních dnech je obložený auty. No a během dvaceti minut mi tam vyměnili kola, takže mám řádné zimní obutí. Klika!

Což je příležitost k oblevě a tuším, že bude následovat teplo a sucho. Tak už to v životě chodí.

Není třeba pořád vítězit.

Bílá a modrá

Koupil jsem si do pracovny v břežanském ateliéru kancelářskou skříň, abych měl kam dávat svoje haraburdí. Mám to tam zařízené minimalisticky, v barvách redukovaných na bílou a černou. Takže skříň budiž bílá, dvířka vrchní části černá, dveře pravé části bílé, šuplátka v levé části bílá. Nakoupil jsem to v IKEA, všechno nábytkové už po mnoho let kupuju v IKEA. Prodávají to v rozloženém stavu v placatých papundeklových krabicích, každý díl vybaven obrázkovým návodem. Už to umím skládat jako profík. Začátek profi zkušenosti spočívá v tom, že když něco nepasuje a nefunguje, je to vždycky vaše chyba a není to v tom, že by v IKEA něco popletli.

Krabice odnošeny, skříně, tedy jejich korpusy, smontovány v rekordním čase, jsem profi a pracuji s profi připravenými díly. Otevírám krabici, je na ní bílá nálepka, označuje barvu produktu ukrytého uvnitř. IKEA je profi.

Rvu papundekl a vidím něco bledě modrého, podlíkačkově modrého. Aha, uvědomil jsem si, že jsem žádal barvu "vysoký lesk", takže profíci IKEA opatřili vysoký lesk bílých dveří krycím bleděmodrým papírem.

Ba ne. Nějaký blbý Pepa v IKEA vyměnil obsah a do bílé krabice dal bleděmodré dveře.

Odpoledne pojedu reklamovat. Je to radostná činnost. V IKEA jsou profi. Jenom toho Pepu mají blbýho.

Není třeba pořád vítězit.

Podger v IKEA

Včera jsem tu líčil, jak jsem si koupil do pracovny v břežanském ateliéru kancelářskou skříň, abych měl kam dávat svoje haraburdí. Když jsem se pustil do montáže, otevřel jsem krabici s dveřmi skříně a vidím něco bledě modrého, podlíkačkově modrého. Aha, uvědomil jsem si, že jsem žádal barvu "vysoký lesk", takže profíci IKEA opatřili vysoký lesk bílých dveří krycím bleděmodrým papírem. Ba ne. Nějaký blbý Pepa v IKEA vyměnil obsah a do bílé krabice dal bleděmodré dveře, psal jsem včera.

A dnes jsem se vypravil do reklamací v IKEA. Dovlekl jsem tam dveře a patera čelíček od šuplat.
"Vidíte?" hlásil jsem panu reklamátorovi. "Tady je napsáno, že dveře mají být bílé. No a jsou modré!"
"Pane," řekl tónem, jakým oznamuje lékař pacientovi něco velmi zlého. "To je fólie... Aby se nepoškrábal ten vysoký bílý lesk!"

A protože byl hodně hodný, dodal:

"Nic si z toho nedělejte. Mně se to stalo taky."
Určitě nestalo, proč by se mu to mělo stát? A navíc, Podgery do práce v reklamačním oddělení nepouštějí.