BEST OF HYENA: S tou od vedle? Nikdy!
Říkali včera v rádiu, že má vzniknout celoevropský systém, který bude označovat televozní pořady a filmy podle vhodnosti k tomu či onomu a mimo jiné se mají označovat i bací pořady, aby se děti nebály. Snad by pro bací pořady mělo být zavedeno logo pavoučka.
Ano, jednadvacáté století bude století věnované blbnutí nakvadrát.
Pavouček: ten jistě padne, jelikož se začne vlivná skupina aktivistů ozývat proti podpoře arachnofobie. Pavoukům hrozí vyhynutí, budou hlásat novinové titulky a učenci dokáží, že pro vyváženost ekosystému jsou pavouci nezbytní. Jakmile v dětech vypěstujeme nenávist k pavoukům, pavouci vyhynou a ekosystém se zhroutí, roztají ledovce, voda stoupne o sto jedenáct a půl metru, čímž se Golfský proud otočí a přijde doba ledová.
Takže pavoučci pravděpodobně nebudou. A co s tím báním?
V dětství jsem jednou zažil trauma v kině. Brečel jsem tak strašně, že mě museli rodiče vyvést a film jsem dokoukal až o mnoho let později, v dospělosti. Byla to Disneyova Sněhurka a sedm trpaslíků a já se bál plížících se špiónů. Při repríze jsem se strašně divil, čeho jsem se tenkrát na těch srandovních špiónech bál.
Ale to je jedno. Nalistujte si povídku Usher II. v Bradburyho Marťanské kronice. Bradbury se projevil jako největší vizionář: v té povídce (a nejen tam) předvídal, co všechno bude na kulturním indexu. Oni to prosadí. I bez pavoučků budou zachraňovat dětskou duši.
Pavoučci? K smíchu. Přijdou hasiči s plamenometem a spálí to..
S tou od vedle? Nikdy!
Pokusili jsme se obnovit společné vycházky s Iris a Sally, sousedovic labradorkou. Je to hodná a poslušná fenečka, nepere se, neutíká, poslušně ťape a chová se jako řádný hodnýpejsek.
Což očividně Irdě nestačí k náklonnosti. Včera jsme Sally vyzvedli a zašli za první roh. Irda se ujala vedení a natáhla krok. Před dalším rohem měla náskok padesát metrů a když jsme na ten druhý roh došli, už byla za třetím rohem.
Nezbylo než jít nadvakrát. Jednou se Sally, jednou s Iris.
Chce nás mít pro sebe. S tou od vedle? Nikdy!
Teď, když je hezky, dává Iris volný průběh svým majetnickým pudům. Nejraději lehává na chodníku před otevřenou brankou. Dává najevo, že jí patří nejen dům, ale celá ulice.
V tom je asi zdroj nevrlosti: Sally v té ulici bydlí taky. A to je nedovolené.
Začínají velikonoce
Jsou země, kde už mají dnes lidé volno, u nás pořád ještě jsou velikonoce, tento prastarý svátek na oslavu příchodu jara, takový svátek nesvátek. Jak to tak vypadá, bude letos krásně! Věřím že aspoň trochu provětrám novou motorku. Zatím mě chudák vezla jen párkrát do Prahy.
Co ale je smutné: kolik lidí bude vzpomínat na tyhle velikonoce jako na kruté dny, protože ztratili... otce, bratra, syna, dceru, sestru...
To "rychlé ježdění" si vybere daň i letos. Přestože je tak strašně absurdní. Dám příklad. Silnice z Vraného do Zbraslavi je uzoučká, zato velice krásná. Z jedné strany je Vltava, z druhé jsou téměř kolmé skalní stěny. No a na Zbraslavi dělají nějaký betonový plot nebo protihlukovou stěnu či co. Takže výjezd z téhle silnice na most je ustavičně blokovaný, stojí tam fronta. Každý, kdo tudy jezdí, to ví. No a když tamtudy jedu, nijak zvlášť kochací rychlostí, dejme tomu osmdesátkou, vždycky mě lidi předjíždějí, a to nemluvím o obci Jarov, kde zmírním a tam mě předjíždí absolutně každý - no a pak je všechny dojedu u nájezdu na most, kde svorně čumíme a popojíždíme krok sun krok. Úspora času "rychlého ježdění" rovná se zde nule. Riziko je obrovské. Páni předjížděči, nechtěli byste se raději kochat?
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena