Proč já ano a oni ne?
Jdeme lesem a cítím houby. Poprvé jsem je zvětřil v pátek a naposledy tedy v neděli ráno, jasná, ostrá houbová vůně. Říkám si, když je cítím já se svým civilizačně degenerovaným čichem, jak je musí cítit pejskové?

Silně, samozřejmě že silně. No a ať mi někdo vysvětlí, jak to, že nejsou psi cvičení na vyhledávání hub? Třeba jsou, nevím o tom. Googlil jsem a zjistil, že Francii pejskové vyhledávají lanýže. Narazil jsem na velmi povzbudivý článek na serveru InfoPes.cz, že prý se to naučí každý pes. Autorka Zuzana Bohdalová, datum říjen 2017. Dobrý, ale nikdy jsem neviděl, že by někdo měl psa vycvičeného na houby, ani jsem o tom neslyšel.

Zkoušet to nebudu. Abych Gari a Noru mohl cvičit, musel bych houbu nejdřív najít já. Což je s mýma očima problematické. Zůstanu u toho, že je budu vyčmuchávat jen tak naplano, bez výsledku.

Nezdařená neviditelnost
Stříhali jsme s Ljubou keříky a z toho je vždycky plná plachta větviček. Technicky vzato, problém s tím není, obec zřídila svoz, máme za humny kontejnery a do nich větvě a trávu a bioodpad jako takový vozíme.

Rozumí se, vozím autem. Na kole fakt nepovezu kubický metr větviček. Takže tiše odvleču plachtu s větvičkami do auta, naložím, otevřu bránu, odjíždím. Takže tiše odvleču plachtu s větvičkami do auta, naložím, otevřu bránu, odjíždím. Potichu, neviditelně, abych nenalákal pejsky, chtěli by jet se mnou na výlet, musel bych je složitě nakládat a jedu jen kousek, nestojí to za to. Rozjedu se. Načež se vyplouží z vrat Nora a zoufale na mě hledí. Načež se vyplouží Nora a zoufale na mě hledí.

Zastavím, naložím ji, zavřu dveře, odjíždím. V zrcátku vidím, jak vybíhá Gari: vy jste mě tu nechali!

Nenechali. Naložím Gari, odvezu za humna, vysypu větvičky a vracím se. Dámy jsou spokojené. Byly na výletě.

A jéje
To si říkali pejskové včera odpoledne, když jsem jim doléval vodu do misky a rozsvěcel lampičku. Venku svítilo sluníčko. A jéje, říkali si, když mě pozorovali, jak rozsvěcím. Už zase táhnou pryč a vrátí se kdo ví kdy a nás tu nechají a možná, že už nikdy nepřijdou.

Vrátili jsme se z večeře ve městě dřív, než sluníčko stačilo zapadnout. Nebyl důvod k výčitkám. Pochybovačné „a jéje“ bylo zcela nemístné.

Vysvětlujte to pejskům. Nemáte co vysvětlovat. Máte bejt doma a chodit s nimi na procházku. Pokud možno každou lichou hodinu.

Pod dohledem
Přes léto cvičíme taiti ve třech – Jiří, Radek a já. Náš vedoucí je na prázdninách a my, co tvoříme tvrdé (natvrdlé) jádro jsme ponecháni vlastnímu osudu. Chodíme cvičit na Palouček, to je moc hezké místo na kraji Zvole u lesa s výhledem na pole a voní tam heřmánek. A je tam spousta komárů.

No a protože Radka tak postihla dovolená, jsme s Jiřím sami a už podruhé jsme se sešli u nás na terase: poprvé, protože bylo po dešti a na Paloučku je tráva a teď kvůli komárům.

Proč o tom píšu ve psím oddílu? Naše počínání neušlo pozornosti Gari a Nory (gramatický problém: Gari nebo Gary? U nory je to jasné, skloňuje se podle vzoru žena, ale Gari?). Výsledný dojem, u obou znechucení. Gari ho dala najevo odchodem do obýváků a sledovala nás oknem. Nora zalezla do křoví a vystrčila jen oháňku. Nic na ní napsáno nebylo, nicméně i tak jsem četl: DEJTE VĚDĚT, AŽ S TÍM NESMYSLEL SKONČÍTE.

Dočkala se. Vše má svůj konec, i nesmysly.

Děti si pěkně hrály
V naší klidné ulici si hrají děti a pejskové mezi nimi běhají bez obav, že je něco přejede. Prostě idyla. Takže jdu, Gari s Norou běží přede mnou a vepředu hejno dětiček. Moc se mi líbí, s jakou vervou malují po ulici, je to takový permanentní street art.

Jdu blíž a zarazí mě nápis. Hned vidím, na co si hrají:

HRA NA SMRT A ZOMBÍ

Pobíhají mezi dvěma čarami a na jedné je napsáno SMRT a na druhé ŽIVOT. Takže robátka mezi těmi čarami jsou zombí. Netuší, jak přesně se přiblížily i vlastní situaci a tak si myslí, že je to hra na zombí. Gari s Norou si nemyslí nic, hrají si s nimi. Stejně, jako by si hrály s mou dětskou partou, kdybych se propadl o sedmdesát let nazpět.

Určitě bych si nehrál na zombí. Ale velmi pravděpodobně by to mohlo být na vodníka. To se taky běhalo mezi čarami a kdo byl zachycen, hynul krutou smrtí utopením v rukách vodní příšery.

Ano, nic nového pod sluncem. Vodník jako zombí, obojí jsou ksindl hnusácká.