BEST OF HYENA: Pornohvězdy
Vzpomněl jsem si na kamaráda, který se už před lety doslova uchlastal a hlavní motiv viděl v tom, že jeho tatínkek byl krejčí.
"Co má bejt, ty vole," říkal jsem mu. "Co je na tom špatnýho, že tvůj táta byl krejčí?"
"Tobě se to kecá," pravil ten muž, "když tvůj fotr nebyl krejčí."
Ale proboha, nenechte se odradit ani mnou, fakt to není ani "rafinovaný a ironický pohled" a není to ani moralita, přinejmenším prvoplánově určitě ne. Je to velká sranda a zábava a úžasné představení.
Mimochodem, jak už jsem zvyklej z našeho zaprděného prostředí, kde když se natočí film o Casanovi, tak leda o senilním dědkovi někde v Duchcově, tak tohle je opravdu o pornohvězdách a není to jenom jako porno. I když, pravda, kdyby to někdo natočil na video, jako péčko by se to u pumpy moc neujalo.
O sněhu a mrazu
Před pár dny jsem tu dumal nad tím, jak je možné, že stejný objem sněhu je a) lehký, dokud je prašný a zmrzlý, b) těžký, jakmile taje. Náš čtenář pan J. L. nabízí vysvětlení, že po oteplení se v pořád ještě studeném sněhu kondenzuje pára ze vzduchu, jako když se kondenzuje na studeném okně. Fíha! To ně nenapadlo. Nevím, zda je to teorie správná, ale líbí se mi.
Není to ale jediná sněho - klimatická záhada, na niž narážím. Jako v úterý.
Večer jsem se vracel z Prahy přes Zbraslav a Vrané nad Vltavou. Ve Vraném mi teploměr ukazoval +1 C, pak jsem jel do kopce, v půli kopce byla temperatura na nule a u nás ve Zvoli bylo -1. My jsme 366 m nad mořem, Vrané je na nejnižším bodě 199 m, takže je tu rozdíl plus mínus 160 m. A ten udělá rozdíl dvou stupňů! Ajta, ajta, svrbí mě prsty ke smělým spekulacím, kolik by bylo mínus na vrcholku kopce 1000 m vysokém.
Jenže, jak na to koukám, lámu si hlavu s něčím dalším. Skrze Vrané teče Vltava, ta po nějakých 40 km zaústí do Labe a doteče do moře, je to vzdálenost dejme tomu sakumpikum 1000 km, aby se to dobře počítalo. To máme... spád 20 m na 100 km, 2 m na 10 km, dva decimetry na kilometr, kristepane, jak je to možné, že ta voda v řece při tak malém spádu vůbec teče?
Vysvětlení mám jediné:
Země je kulatá a voda teče s kopce. .
Poslední zápas... snad
Připadám si trochu, jako bych měl přestoupit dejme tomu na šintoistickou víru, ale ani to není přesné přirovnání, protože sice jsem křtěný katolík, ale u počítače mě najdete opravdu mnohem častěji než v kostele. Zítra si jdu pro Apple a už ve čtvrtek budou řádky které tu najdete, napsané na iMacu. Vzhledem k tomu, že mám pécéčko od roku 1986, je to dosti zásadní změna.
Důvody:
Mám změny rád a též mám rád slogan vstříc novým dobrodružstvím. Navíc ten iMac se mi líbí a už možná půl roku tu trápím applácký notebook. Na něm jen internetím, takže jeho další vymoženosti jaksi nevnímám, nicméně mě nepřestává fascinovat ten fakt, že ho otevřu a on okamžitě začne pracovat, místo aby mě obtěžoval sekvencí stovek nesmyslů, které si u Microsoftu vymysleli, aby systém byl složitější a těžkopádnější. Ale hlavně si slibuju, že mi to usnadní práci s obrázky. Taky jsem už v tomto směru na tom appláckém nouťasu udělal zkušenost: to jsem ještě v nemocnici porotoval fotografickou soutěž. Fakt ne poprvé, ale zatím vždycky mi dali výběr, tedy rozhodoval jsem ve finále. No a tady mi dali DVD a na něm 400 účastníků a každý poslal v průměru 10 fotek. To bych na PC potenku pískal! Ale tady to všechno probíhalo s rychlostí, které říkám v souvislosti s počítači fyziologická rychlost. Je to taková rychlost, že ji jaksi tělesně vnímám, že je v souladu se mnou. Rychlost může být vyšší a doby kratší, jenže pak už to nebudu vnímat. Mně stačí mžik, ale nemusím mít pikomžik - a ten mžik je fyziologická rychlost.
A ten poslední zápas? Písidlo, když se dozvědělo, že do baráku má přijít iMac, nechtělo nabootovat a strávil jsem včera večer boj mnohokrát prožitý, když jsem se pomocí klávesy F8 dobýval do poslední použitelné konfigurace.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena
