Letos vydal Albatros dvě verneovky, které jsem převyprávěl, Pět neděl v balónu a Tajuplný ostrov. Napřesrok to bude Nový hrabě Monte Christo a Dva roky prázdnin. Na Novém hraběti jsem začal pracovat.

Román začíná spikleneckou scénou, kdy dva bídáci objeví tajemství šifry Matyáše Sandorfa. Ta vypadá podobně jako ta zde vpravo. Bílé čtverečky jsou prázdné díry, šedé jsou papír. Když vernovu mřížku otočíte čtyřikrát a postupně budete vpisovat text, získáte změť písmen. Ta se dá přečíst zase až po přiložení mřížky a jejím otáčení. Vynález je ze 16. století, tuhle mřížku, kterou použil Verne, údajně vymyslel kardinál Richelieu.

Co ale je zajímavé je to, že v českých překladech, od 19. století nahoru, si žádný český překladatel nedal tu práci, aby do mřížky vepsal český překlad tajné depeše. Takže: je tam scéna s luštěním, oni to vyluštěj, protáhnou ksichty, jelikož to pořád ještě nedovedou přečíst a pak se plesknou do čela - vono je to francouzsky! Proč by Maďar psal francouzsky, to vysvětleno není. Takže první můj překladatelský krok spočívá v tom, že jsem si vyrobil tu mřížku. Na knize samé začnu pracovat, v pátek, tedy 1. ledna no a brzy na to začnu natvrdo šifrovat.

Šifrování mřížkou
První letošní předsevzetí jsem splnil - 1. ledna jsem skutečně začal psát novou verneovku, v pořadí pátou, Nového hraběte Monte Christa. Začal jsem šifrou, která se tam vyskytuje..
Kromě toho, že jsem psal příběh, snažil jsem se zašifrovat zprávu, že jsou povstalci připraveni povstat. Není to žádná procházka růžovým sadem, takové šifrování. Mřížka - dle Verna - má devět okýnek, otáčí se čtyřikrát, tudíž se do jednoho bloku vejde 36 liter. Zpráva tedy musí být dělitelná třiceti šesti, například 108. Nevěřil bych, jaký je to problém dát pokyn k povstání, aby měl přesně 108 liter!

JSMEPRIPRAVENIPOVSTATZASVOB  ODUMADARSKAZBRANEJSOUNAMIST  EVYCVICENIMUZICEKAJINAPOVEL  ZTERSTUARAKOUSKOCEKAPORAZKA

Tak to je ta zpráva, jak jsem ji vyladil na míru. S jistým zadostiučiněním musím konstatovat, že Mistr se s tím tolik nepáral. Napsal depeši a protože mu písmena nevyšla, nakonec napsal xrzah. Je to "asi smluvené heslo", řekne k tomu spiklenec Toronthal.
Ale kdepak! To jenom se panu Vernovi nechtělo pytlíkovat se s textem přesně na 108 písmen.

Na čaj v pivováru
První seminář mé fotografické Dílny IDIFu jsme měli v pondělí a úterý na Strahově, fotili jsme lyžování, běžkování a vše, co s tím souviselo. Moc veselých příhod z natáčení nebylo, byla bohapustá zima a skončili jsme na Strahově v restauraci.

"Čaj..." prosil jsem ojíněnými rty, jak by asi prosili Hanč s Vrbatou, kdyby nebyli zahynuli deset metrů od dveří boudy.
"Dejte si radši pivo..." děl pan vrchní. "My jsme pivovar!"
"Prosíme čaj..."
Kdybych uronil slzu, byla by zmrzlá.
"Černý nebo ovocný?"
Zbylo nás sedm, ostatní se už odploužili do domácího ošetřování. Vyšlo to jeden černý na šest ovocných.
Pan vrchní přinesl šest černých a jeden ovocný. Měl na to nárok, byli jsme na půdě pivovaru...
No a jeden velevážený kolega si zvrhnul horký čaj do klína.

Jinak to dopadnout nemohlo, koho by to napadlo, jít na čaj do pivovaru!

V létě, až bude vedro, půjdeme do čajovny na pivo.
Už kvůli rovnováze.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena