Nastupovali jsme do výtahu: Gari s Norou jako první, jak jinak, za nimi já. Ještě jsem se ohlédl, aby si některá nezapomněla ocásek mezi dveřmi. Stiskl jsem tlačítko do suterénu a věnoval se úvahám o nesmrtelnosti chrousta. Dojeli jsme, dveře se otevřely a vyběhla Nora. Jako první.

Jak se ta potvora Garajzna stačila vypařit? Stačila vteřinka nepozornosti a zády mi vyklouzla a už byla na chodbě.

Ještě štěstí, že jsme jeli jenom dva štoky, Garino. Až spolu pojedeme výtahem z vyhlídkové terasy Empire State Buildingu, tohle mi nedělej.

Milá návštěva

Zapršelo, chvála bohu! I teď prší, co tyto řádky píšu. Ráno musely Gari s Norou do sprchy a pak se praly o ručník, i to je součást rituálu, na který jsem si od jara odvykl. Občas mě napadlo, copak asi dělají mloci, které tu někdy po lesích vídáme? Na okraji Březové je studánka a tam mloci bydlí, teď v tom suchu studánka jen tak mhourá a po mlokovi ani stopa.

O to větší moje radost, když jsem jednoho v neděli ráno potkal, statného chlapíka, pochodoval mokrou trávou, velmi sebevědomě a přímočaře si to štrádoval za nějakým mločím cílem. Stačil jsme ho vyfotit, aby mi bylo uvěřeno.
Mloci jsou tu pořád, do mého zorného pole je to milá návštěva. Ve skutečnosti návštěva jsme já, on je v tom lese doma.

Nerušit, spěchám!

To jsem to vymňouk

Odpoledne jsem měl debatování o fotoaparátech ve firmě Foto Škoda spolu s kolegy Luďkem Bouškou a Michalem Houdkem. Všechno jsme si naplánoval, abych přišel včas a nic nezanedbal, takže jsem celý den psal (dopisuju dětskou sci-fi Barbora a Zlatý robot) a šel jsem s pejsky na procházku a pak jsem je nakrmil, nahnal na pelechy, připravil jim misku s vodou a odešel. Předtím jsem zabezpečil barák, máme to zařízené, aby nemohli vyběhnout a spustit alarm, takovou ohrádkou, která je drží na pelechách.

No a když pak se vracela Ljuba z práce, kolem baráku – když to drobet přeženu – četa samopalníků, protože jsme ohrádku nenastavil, pejskové vyběhli, spustili alarm a přijela výjezdovka. To jsem to vymňouk! Překvapení: ani jsem nedostal kartáč. Mám hodnou ženu. Samopalníci odjeli, aniž někoho zastřelili. To je další dobrá zpráva.

Plná sestava

Dnes ráno to byla plná sestava. Už když jsme přijížděli na pejskací louku u Oleška, uviděli jsme červeného renaulta a bylo jasné, že Pepinka s Fanánkem jsou nedaleko. Zastavil jsem, otevřel dveře a holky hned běžely k renaultu a zkoumaly, kdo je uvnitř schovaný. Schovka ale byla v lese! Vzápětí se vyřítila Pepinka a v patách jí Fanánek.

Říkala pak Věra, že hlavně Pepinka si hlídá aždé auto. Když uslyší motor, našpicuje uši: to bude Gari, to bude Nora! Pak projede nějaký člověkáčský hňup a radost se propadne do studny zklamání.
Až když přijel modrý subáč, to opravdu byla Gari a Nora! Člověkáčský hňup za volantem není podstatný. Ten je za horizontem zájmu.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena