Obě stejně
Gari s Norou mají plechové misky. Aby jim nejezdily po dlaždičkách, misky mají pogumovaný okraj. Guma není železo, časem se ošoupala a pejskové svoje misky honí po dlaždičkách a TAK TO NEŃY SPRAVNE, TAK TO NEMA BYT.

Řešení je jednoduché, je třeba koupit nové misky s pogumovaným spodkem. Výprava do obchoďáku. Petcentrum velké, jak dřív bývaly celé obchoďáky. Milion druhů misek, všechny barvy, všechny druhy technického řešení. Jenom plechová miska s pogumovaným okrajem… kde ji nalézt?

Nalezena. Ale jenom jedna. Co s tím, když jsou pejskové dva? Objeven prodavač, vysvětlen problém. Pátrání ve skladu. Nakonec odcházím s dvěma miskami s pogumovaným okrajem.

Večer žrádlo nasypáno, během pár vteřin zkonzumováno. Vzhlédnou ke mně hlavy, upřou se oči:
A to je všechno?
Jako každý den. Ať je spodek misky pogumovaný nebo odrbaný, vše jedno.

Já chci taky
Vyprávěl mi David. Má dva pejsky, Artíka a Ajrí. Artík si odřel nos, má ho rozpraskaný, do ranky se mu dostalo něco, čert ví co, zkrátka, David mu maže frňák mastičkou. Artík se samozřejmě vzpouzí, mastičku olizuje, je to pokaždé zápas.

V poslední době tuplovaný zápas. Ajrí, když vidí, že David maže Artíkovi nos, tak chce TAKY namazat nos. Přece by se nenechala připravit o takovou radost, jako je ošetřování nosu!

Smrdíš? Já ne!
Čas od času se stane, že se pejskové vymáchají ve svinstvu. Každý pes to dělá, nemá smysl se nad tím pozastavovat. Když takto upravený pes přijde domů, záleží na míře: je to snesitelné a zmizí to časem, anebo je třeba vléct psa do vany / sprchy a vydrhnout ho šampónem: Na to není žádná norma, to si musí vyřešit každý sám.

No jo, ale v těchto dnech je to jinak. VŠECHNO smrdí, kolem ná jsou pole a hnojivo, zkrátka, má svůj název od hnoje. Pejskové jsou v tom úplně nevinně. Já nesmrdím, pane, hlásí Nora. Je to moje zásluha. Nebylo by něco na zub, třeba piškot?

Dva na dvě
Gari a Nora jsou pointeři, anglické to plemeno. V sousedství ale máme ještě další dva pointery, tentokrát ale francouzské. Jsou o něco mohutnější než Angličané, navíc to jsou psi a ne fenky. Setkání je vždycky podobné. Nejsou tu a najednou se přihrnou a mám dojem, že jich je pět. Vypadají oba stejně, jsou bílí se žemlovými fleky, je to otec a syn. Synka jsem rozeznával, dokud byl štěně, teď už je to velký pes, statný jako táta. A drzejší, dalo by se říct.

Takže komu dává Garina držkovou? Mladému pánovi. Dobře činí, nemá si dovolovat.