Máme dřevěnou terasu. Jednou dvakrát za rok je třeba ji napustit speciálním olejem. Kdybyste si náhodou chtěli takovou terasu pořídit, ničema obchodník vám bude tvrdit, že je dřevo ošetřené na věky věků a nemusíte s ním nic dělat. Lže. Musí se to dělat, jednou, lépe pak dvakrát ročně. Tuhle práci dělá Ljuba, protože se ohne a dosáhne štětkou na ta prkna.

Já mám jinou roli. Musím způsobit, aby se pejskové na čerstvě natřenou terasu nedostali. Zdánlivě je to snadná úloha. Stačí zavřít dveře, že? Jenže oni mají nevyčerpatelnou trpělivost a vyzkouší všechny možnosti. Jak myslíte, že se Nora vynořila, když byla Ljuba v půli práce? Zůstaly otevřené dveře do předsíně, čumákem se prodrala do garáže a roleta byla napůl spuštěná, takže se podplazila a už byla tady, nadšená, co že to paní zajímavého dělá a že by jí mohla pomáhat. Od toho ale jsem tady, odhaněč psů. Šlápoty na terase Nora nezanechala.

Postará se o ně sousedovic kocour, ještě této noci.

Pejsek poděs

Šel jsem s pejsky obvyklou večerní cestou, když najednou vidím mrňavého černého psíka. Proběhl kolem nás a zmizel. Za chvilku přiběhl a začal se kamarádit. Už jsem mu sahal po obojku. Zdálo se mi, že má na něm štítek s telefonním číslem. Jenže to už zasáhla Gari. Připadalo jí, že je nějaký drzý, houkla na něho a on zmizel. Uprchlík? Ztracenec? Nebo jenom poděs, neboli, jak tomu jevu s Ljubou říkáme, samovenčící pejsek?

Ne všechno se dozvím. A tak jen doufám, aby ta poslední citovaná možnost byla ta správná.

Začíná podzim

Astronomicky ho máme na krku už týden, pořádně ale začal o víkendu. Napršelo u nás 53 mm za dva dny, to je rekord za – myslím – poslední rok, od doby, kdy jsem na zahradě instaloval plexisklový měřič srážek z IKEA. Normální déšť vydá obvykle do 5 mm a teď to bylo pětkrát víc!

Pejskové si odvykli na institut mytí tlapek. Máme v garáži nizounkou vaničku a kohoutek s teplou / studenou vodou. Gari vždycky statečně vstupovala do lázně a nechala se ošetřit. Tentokrát šla taky první, ale nasadila pasivní rezistenci, nechtěla ohýbat tlapky a dokonce zdrhla a musel jsem ji sprdnout. Pak už spolupracovala a zadní tlapky nabízela skoro ochotně. Bylo toho zapotřebí, bříško měla zabahněné až běda. Zato Nora, tradičně ke sprchování obezřetná a tradičně zprasená, byla při prvním podzimním sprchování iniciativní, spolupracující a vcelku čistá. Vše se mění. Panta rhei, řekl Herakleitos z Efezu. Určitě tím myslel i psy.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena