Klouzají nám nožičky
Jak komu a jak kde. Dělám všechno proto, aby mi neklouzaly na ledu. Dá to práci, protože trochu nasněžilo a ledové plotny se zrádně skrývají. Nechci opakovat zážitek z března 2021, kdy jsem sebou praštil a zlomil si dvě žebra. Zatím se daří. Horší je to s Norou. Jak nám starunka pomalinku odchází, nožičky jí slábnou, už jsem tu o tom psal. Nejvíc se to projevuje po probuzení. Těžko vstává a na hladké podlaze se jí zadní tlapky rozjedou a praští sebou tak, jako já před čtyřmi lety na ledě. Ljuba jí teď kupuje protiskluzový běhounek k pelechu, je to metráž, má to dobře držet na parketách. Aspoň že tak.

Parádnice
Ljuba vyprala pejskům kabátky. Mají je pěkně červené, zevnitř s chlupatinou na způsob kožešinky. Po vyprání svítí jak lampičky.
To bude zítra obdivných výkřiků od dam, které potkávám!
A pejskové? Ti se postarají, aby kabátky dostaly tu správnou patinu. Teď to půjde ztuha, protože mrzne. Ale až mráz poleví, tak rychle do nejbližšího svinstva!

Ťapky to prozradí
U nás je jakž takž zasněžený leden, leží dva až tři centimetry sněmu. Ráno zkoumám ťapičky. No ovšem, kočky tu šmejdí pořád. Máme na zahradě krmítko a bestie na ptáčky číhají. Je to ale tak u nás zavedeno, že na krmítku míváme nával zákazníků spíš v létě, kdy to není zapotřebí, kdežto teď v zimě se zájem mizivý. Takže i kočky mají doslova po ptákách.

Od soboty, kdy Ljubě vlezla kuna do auta a prožrala jí prachový filtr já číhám po malých ťapičkách. Zatím se mi kuny vyhýbaly, tedy mému autu. Ljuba koupila protikunové kuličky, teď jde o to, abych se odhodlal je instalovat.
Udělal bych to, kdyby nebyla ta zatracená zima!

Dokud je sníh
Nastala obleva, mírná sice, ale dostatečná na to, aby bylo bláto tam, kde byl včera ještě led. Pejskům je to samozřejmě jedno, mně ne. Ledové počasí má tu výhodu, že po návratu z procházky mohu Gari s Norou pustit dovnitř a nemusím jim utírat tlapky, natož abych je hnal do sprcháče, co máme v garáži.

Možná ještě na zítřek mi vydrží malý trik, že totiž s nimi po návratu obejdu po zahradě barák a nechám je vyráchat ve zbytcích sněhu. Jsou to dobré duše. Jdou oddaně za mnou, místo aby si sedly na rohožku a štěkaly:
„Chceme k miskám! Chceme k miskám!‟
Tak pojďte k miskám. Jedno kolečko stačí.