Jeden zůstal na břehu Skryjského jezírka. Byl to pudlík, původně bílý, po použití hnědo – šedo – listový. Jak Nora, tak pudlík se pětsetosmdesátšestkrát vzájemně vyváleli v té nejbáječnější špíně, která byla po tlapě. Měla jedinou vadu, nesmrděla. Oba přesto byli blažení.

Podobného kamaráda ve Zvoli chudák Nora nemá. Dokonce i pointer Satýsek (od Satyra, ne podle satelitní antény), tedy pejsek stejného druhu, jako je ona, si s ní nechce hrát, protože je dospělý a nebude se zahazovat s pětiměsíčním škvrnětem. Nora ho miluje, při každé procházce šmejdí u vrátek do dvora domu, kde Satýsek bydlí, Satýsek jeví zájem, ale jen za těmi vrátky. Jednou jsme šli společně s jeho paní a samozřejmě s ním na procházku, jenže kde byl Satýsek a kde Nora. Dospělý nadhled vůči němu projevuje také Sally, to je ten retrívr, co jsme s ním chodili na procházku půl roku,než jsme objevili Noru. Nora by si ráda se Sally hrála, ale Sally nechce. Navíc, ten pejsek ve Skryjích se dal kutálet, kdežto Sally je dáma dospělých rozměrů, tedy dáma nekutálecí.

Takže nakonec to zbývá na Ljubě a na mně. Docela obstojně se umíme kutálet, ale není to ono. Prachu a hromadám uschlého listí, nemluvě o mrtvých myších a vyschlých žábách, se jeden jako druhý vyhýbáme.

Zatím bílí, začínají šednout

Dnes k panu doktorovi

Nora měla v neděli mini-narozeniny, bylo jí pět měsíců. No a dnes se jde předvést na veterinu k panu doktorovi. Za ty dva měsíce, co je u nás, dvakrát víc váží – vyrostla, má pěkný hrudníček a je jak se patří osvalená. V běhu dospělým pejskům nestačí, i Sally je rychlejší než ona. Ale to se změní. Už jí vypadala spousta těch ošklivých zubů se stopami po nějaké nákaze a klubou se jí nové, zdravé, čistě bílé zuby. Takže ji povezeme na veterinu bez obav, že se dovíme něco mrzutého.

Doktor se nekonal

Doktor se nekonal! Kdyby Nora byla malé dítě, asi by se radovala, inu, jako malé dítě, že návštěva u pana doktora odpadla. Je odložena na příští čtvrtek a do té doby jí jistě vypadne její poslední ošklivý mléčný zub, ten se jí kývá a čouhá jí z tlamy jako kel. Naopak, prožila velkou chvíli – z cizích krajů se vrátila Anna Marie, dcera mé ženy Ljuby! Po čtyřech měsících návrat, to už je něco. Noru viděla Anna Marie jenom po internetu, pomocí webové kamery. Divila se, jak je Nora malinká. Ona asi na té obrazovce vypadala, že obrazovku vyplňuje od kraje ke kraji. Však ona vyroste. Osobní seznámení bylo bezvadné. Večer jsem se s Annou Marií loučil, vyprovázela mě ke dveřím a hlásila mi:

"Vidíš? Už mám zase bílé chloupky na triku!"
Bílé chloupky, ty Iriska rozsévala, kudy chodila. No a když odešla navěky, zmizely chloupky. Teď už tu zase jsou.
Včera to byly uvítací bílé chloupky, chválabohu za ně!

Telemost Česko - Turecko