Jsou to stařenky
Měl jsem tu docela dlouhou pauzu. Gari a Nora jsou stařenky a už s nimi není taková llegrace jako dřív. Navíc se zdálo, že povídání o pejscích nikomu nechybí. Ale přece jen mi to vrtá v hlavě… píšu o pejskách od roku 1996 a jestli dobře počítám, v dubnu to bude třicet let! Vystřídali se za tu dobu pejskové… začalo to vlčákem Gordonem, pak přišel rotvajler Bart, s Ljubou vstoupila do děje Iriska a když umřela, je tu Gari s Norou. Té první je 13, druhé 15. Násobte sedmi a nebudete věřit, že je to možný… No tak jo, budu pokračovat. Pro dnešek je to fotka… dokud byl u nás ještě sníh. Stařenky nosí kabátky!

Léčba mrazem
„Je to léčba mrazem,‟ usoudila Ljuba. Sama se otužuje, i teď se noří každé ráno do kádě s vodou (samozřejmě venku!) poté, co si v ní vyseká díru v ledu.
>Nora tak daleko nejde… opravdu to nikdy nebyl vodní pes. Ale mráz jí zjevně nevadí. Stačí, abych si sedl ke kafi a už je tu Nora a strká mě čumákem ke dveřím, abych ji pustil. Pak pobíhá a šmejdí a leze do křoví a zase se vynořuje… asi jako když modelové vláčky jezdí v umělé krajině zhotovené z papírové hmoty.
Musí jí být zima? Musí. Ale… musí lézt do zimy? Nemusí.
Tak asi je to léčba mrazem.

Do toho nejdu
Nora je hubená. Fakt hodně hubená. Nikdy nebyla tlusťoch, teď ale je kost a kůže a když to trochu přeženu, bojím se, že nás někdo práskne za týrání zvířat (to by bylo nejnespravedlivější udání v psím oboru). Přitom dostává větší porce než Gari, té se naopak daří dobře.

Co s ní? Už před lety se u nás zavedla dobrota. Znamená to, že po dávce granulí dostanou nášup. Klasicky to byl plátek sýra. Léta letoucí dostávaly plátek sýra, říkal jsem tomu „úplatkový sýr‟. A teď? Nora k němu čuchne a jde pryč. Do sejra nejdu.
Pak nemáš bejt hubená, kozo!

Něco jako ledoborec
Přibyla mi povinnost. Nora, jak už je věchýtek stařičký, má vratké tlapky. Není si jistá na dlažbě a v zimě se začala bát terasy: je dřevěná a usazuje se na ní jinovatka. Takže ráno, a že v poslední době je docela mráz, taky osmička, dneska, a bylo i hůř, musím jít na terasu a ukazovat Noře při návratu cestu.

Vzhledem k tomu, že jsem bos jen v pantoflích a pyžamu, je tahle navigační činnost docela náročná. Zatím se mi podařilo převést Noru přes ledové úskalí bez pádu. Jejího i mého.