Návštěva u kamarádů. Ono je to marné, třeba pochcípáme všichni. Odskáčou to ti, co to odskáčou, a taky ti, co se musí starat o ty, co to odskáčou. My, co doufáme, že to neodskáčeme, je přece jen navštívíme. A zahrajeme si. I ta kočka se k tomu přichomejtne, jako zrovna tahle, která se náramně zajímala o to, jak se hraje na kytaru.

Tedy, spravedlivě uváženo, ona se zajímala absolutně o všechno. Typický příklad zvědavé kočky.

Ráno čistá, v poledne…

Ráno je všude jinovatka, louže jsou zamrzlé, pejskové se nezprasí. Po poledni se situace dramaticky změní. Mráz poleví, bahno bahní a zprasí se… Nora.

Nechápu, jak to ta ženská dělá. Gari běhá v podstatě stejné trasy. Všiml jsem si toho, hned co jsme opustili asfaltku a vydali se naší alejkou směrem k lesu. Nora přiběhla a vypadalo to, jako by si obula bačkory. Byly to balvany bahna. Proč se to nestane Gari, která má, nota bene, větší tlapky než Nora?

Akademická to úvaha. Praxe velí – po návratu nahnat do sprchy obě. Ale Nora dá větší práci.

Pes v posteli

Stalo se, jak se občas stává, že jdu spát do pracovny a beru si s sebou Noru, aby v noci nešmejdila a nebudila Ljubu. Má ranní natáčení a vstává v nějakou brrr hodinu, to je ta situace. Teď to bylo čtyřikrát za sebou. Přinesu si peřinu na ambulantní kanape, instaluju pelech. Odskočím si vedle, vrátím se – a Nora se váli v mé posteli. Na tom ambulantním kanapi, a cpe se pod peřinu.

Tak tohle ne. Psovi psí lože, velím. Nora poslechne a jde na pelíšek. Čtu hodnotnou knihu a pak zhasnu a usínáme.
Ráno Ljuba stává v brrr hodinu. Štrachá. Probouzíme se. Nora vyleze z pelechu. Šmejdí po místnosti, Čmuchá. Zkoumá.
Zavolám ji k sobě do postele. Schovám ji pod peřinu. Pes v posteli, to je lepší než stilnox. Usínáme okamžitě. Kdo by si stěžoval? No Ljuba, protože musela vstát v brrr hodinu.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena