S gépéeskou do lesa
Protože jsem hračička, objednal jsem si na webu dalekohledy.cz věc, která se jmenuje BackTrack a vyrábí to firma Bushnell. Vypadá to jako stopky, ale je to GPS. Má to na displeji tři ikonky, domeček, autíčko a hvězdičku. Pravým knoflíkem aktivujete jednu z nich a levým nastavíte současnou polohu. Pak jdete pryč a poté, kdykoli přístroj zapnete, ukazuje, jak daleko od výchozího bodu jste, a kterým směrem leží.
Pitomůstka?
Je to taková ta věc, která je pitomůstka, dokud to nemáte, a když to máte, říkáte si, jak jsem bez toho mohl žít! Vzpomínal jsem na své poslední bloudění v Brně, kdy jsem zapomněl, ve které z uliček kolem Moravského náměstí zaparkoval a padla tma a já se nemohl zeptat, pane, nevíte, kde mám auto?

Má to ovšem jednu zásadní technickou vadu, kterou firma Bushnell neřeší.
Večer, když se Ljuba vrátila z práce, jsem se jí chlubil, že nám přišla poštou GPS do kapsy. A že už nikdy nebudeme bloudit.
"Budeme," pravila žena. "Protože ty to zapomeneš doma."

Hrozivé znamení
Objednal jsem si od Kyslíků nový modem. Můj stávající modem, ten, který procedil i řádky, které nyní čtete, má propustnost jen dvě mega a ten nový deset.

To mi zavolali od Kyslíků a hučeli do mě a já si jim o ten modem řekl a oni mi ho poslali. Tak jednoduché to bylo. Teď šlo o to, nainstalovat ho.
Položil jsem krabici na stůl, vzal nůž, který tu mám na otevírání obálek, odstranil vrstvu papíru a vrstvu umělohmotné fólie a pak jsem zkoumal, jak se ta krabice otevírá (jsou lidé-specialisté, vymýšlející krabice se zvláštní prémií, když vymyslí neotevíratelnou krabici; rekrutují se z řad výrobců čínských hlavolamů) a nakonec se mi to podařilo.

Odklopil jsem víko a sáhl po modemu.
Po očku jsem se pdíval na ten starý. Trojice zelených diod zamrkala a jedna zelená dioda zčervenala.

Modem se naštval a přestal modemit!
Vzpamatoval se až po restartu. A samozřejmě poté, co jsem nový modem schoval do krabice.

45 let od zavraždění Kennedyho
V sobotu to bylo 45 let od zavraždění Kennedyho. Vzpomínalo se, kde se kdo dozvěděl o té vraždě. Já si na to vzpomínám velmi dobře. Fotografoval jsem tehdy pro týdeník Svět v obrazech ve Stavovském divadle premiéru hry Jean Paul Sartra S vyloučením veřejnosti. Stál jsem vzadu v kulisách a fotil, co se děje na jevišti, a tam mě oslovila Slávka Budínová, čekající na výstup: "Zastřelili Kennedyho!"
První, co mě napadlo, bylo to, že jde o vraždu objednanou Rusy a že bude následovat ruský útok na Spojené státy. To patřilo k atmosféře té doby. Kreml ustavičně držel Západ v napětí, střídaly se "berlínské krize", velmi vážná byla kubánská krize, kdy válka byla skutečně na spadnutí. Chruščov, který navenek vystupoval jako veselý lidový chlapík, ve skutečnosti zastával tezi o "pohřbení Západu". To on nechal postavit zeď v Berlíně. Takže to, co mě napadlo, nebylo zas tak moc pošetilé.

Stalo se to v pátek, druhý den lidi stáli fronty na noviny. Já jednu tu frontu fotil, nedaleko naší redakce na Národní třídě - teď si uvědomuji, že to bylo před Metrem, tedy prakticky v těch místech, kde pak došlo ke střetu 17. listopadu 1989. No a tehdy mě za to focení sebral policajt a pět hodin na na Barťáku macerovali, jestli náhodou nejsem agent. Jo, byla to věru svinská doba. A dvaceti lidem ze sta se po ní u nás stejská.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena