Gari je pokousaná
Na Garinku vlítnul vlčák a kousl ji do zadku. Nic super vážného, ale je zkroušená a mě se taky nechce psát nic rozmarného. Zítra podám obšírnější zprávu.

Naštěstí to není nic vážného
Stalo se to, když Ljuba šla jen s Gari, Nora zůstala doma. Co čert nechtěl, kde se vzala, tu se vzala volně ložená vlčačka na Gari vletěla. Gari se marně snažila vlčandě utéct. Vlčanda ji začala mordovat. Ljuba si schovala ruce (nikdy nestrkat ruce mezi psy!!) a roztrhla je. Gari to odnesla kousnutím vlevo do zadku.

Šlo o to, jestli se rána zanítí. Naštěstí se hojí dobře, žádný otok nebo hnisání. Gari jen pomaleji chodí a do schodů jí musíme pomáhat. Něco podobného se naposled stalo před mnoha lety, pro změnu jsem byl u toho já. Bylo to krátce po nastěhování do Zvole, v sousedních Zahořanech vyletěla vlčanda – tehdy ještě na Irisku. Zítra uvidíme, věřím že už bude v pořádku.

Nic se nezanítilo
Tím mohu prohlásit celou patálii za uzavřenou. Garina je v pořádku, běhá už naprosto normálně, rána se hojí. Nora se projevila jako pečlivá ošetřovatelka. O ránu se zajímala, snažila se ji olizovat a ke Garince se chovala mateřsky. Až moc. Jedno takové ošetřování skončilo hněvivým „vrrr‟ a musel jsem zařvat, abychom neměli doma marody dva. Nutno tedy říct, že k nějakému tomu „vrrr‟ občas dochází, ale bez kousanců. Bylo by dobré, kdyby u toho zůstalo.

My se nebojíme
Ljuba šla odpoledne s Gari a Norou na okroužek. Chodí trochu jinudy, než to dělám já, šla tou cestou, kde Gari pokousala zlá vlčanda. Uvědomila si, až když se tam dostaly. Lekla se, že se Gari bude bát.

Gari a bát se? Ani nejmenší známka obav. Běžela normálně, jako vždycky, minula osudné místo střetu (rána se jí ještě ani zdaleka nezahojila) a mazala dál. Je to naše neohrožená Gari.

Ošetřovatelka? Ano, ošetřovatelka!
Zmiňoval jsem se, že po nedávném pokousání se Gari o poraněnou Noru stará. Někdy mi to připadalo až moc. Pejskové se očuchávají, ale všeho moc škodí.

No jo, ale ukázalo se, že kromě kousnutí na noze má Gari ještě jedno, docela vzadu, ránu měla přikrytou ocáskem! Před Noro to samozřejmě neutajila a odtud to – podle mě – dotěrné ošetřování. No nic, hlavně že je ta patálie za námi.