Je mi líto, žádné legrační příhody ze života pejsků neposkytnu. Gari se zotavuje po čtvrteční operaci, kdy jí vytáhli z těla kusy dřeva zaražené před měsícem do těla. Moc si přejeme, aby tam už žádný kus nezůstal. Odpoledne jsem s ní byl na převazu. Rána je čistá, nicméně okolí rány je oteklé. Paní doktorka je opatrně optimistická. Malér je v tom, že dřevo není pod rentgenem vidět. I ve čtvrtek museli použít kontrastní látku, aby cizí objekt lokalizovali.

Nicméně Gari je veselá a stále častěji běhá po čtyřech. Ljuba s ní byla dnes na malém okruhu, to jsou dva a půl kilometru. Zítra ráno tam vyrazím zase. A každopádně podám zprávu.

Už zase po čtyřech

Ráno jsem byl venku jak s Norou, tak i s Gari a pak s oběma ještě v poledne. Garinka běhala po čtyřech po dobu obou procházek! Zdá se, že při čtvrteční operaci se podařilo z rány vylovit i zbytek zalomené větve, kterou si Gari do sebe vrazila – už je to déle než měsíc, co se to táhne! Garinka je pořád statečná, do budovy veteriny jde dobrovolně a chce si tam povídat s pejsky. Ti na to obvykle nemají náladu.
Jsou nemocní.

Agip náš vzor

Tak aby se něco dělo, tlapku si rozřízla tentokrát Nora. Naštěstí jen málo, nic dramatického. Šel jsem večer s tříděným odpadem, to mě vždycky pejskové doprovázejí. Kontejnery jsou postavené na nevyužitoou neoplocenou parcelu vedle v ulici. Je tam spousta svinstva, taky střepů a tak to vzniklo.

Já si toho nevšiml, přišla na to Ljuba. Bedlivému oku neunikly droboulinké červené skvrnky - byly po celém baráku. Takže mají naši pejskové šest zdravých tlapek, jako ta potvora od Agipu.

Košilka

Ráno jsme rozesmáli sousedku. „Pěkný klidový režim! Košilka vlaje...“
Ano, Gari má košilku, aby si neumazala bandáže, a opravdu vlaje, když běhá - po všech čtyřech. Dneska jdeme na převaz. Nora má tlapku bolavou a Ljuba jí ji maže Wichterleho mastičkou.

Měl by někdo vynalézt boty pro psy. A brnění pro Gari by se taky šiklo.