Mám jich v hlavě celé album, takových fotek, tedy pohledů, které jsem viděl očima a z nějakých důvodů nevyfotil. Například včera odpoledne. Byl jsem doma a najednou koukám: polovina nebe byla čistá a svítilo jasné načervenalé slunce. No a druhá polovina byla temná, takový černý pytel to byl, ten se roztrhl a začalo chumelit. To nízké slunce do toho pálilo a vznikla mihotavá zářící mlha.
Popadl jsem Sony Alfu 77, kterou zrovna testuju v Digineffu, a utíkal ven.
Tedy. Utíkal. Znamená to, že jsem se musel nejdřív obout a Nora stála v každé botě. Pak jsem musel sáhnout pro bundu, což znamenalo odstranit Noru, která uvolnila boty a postavila se k věšáku. Na druhé straně předsíně jsme měl klobouk, ovšem cestu k němu hradila Nora. Byla na začátku i na konci té předsíně.
Takže když jsem vyběhl ven, nebe se zatáhlo a chumelilo a už ten efekt zmizel.
Řeknete, že se aspoň pejsek proběhl.
Neproběhl. Zůstal doma. Není blbej, aby chodil do takové nepohody!

Minimalismus, maximalismus
Už několik týdnů má Nora jako nejoblíbenější hračku krokodýla. Je to plyšová potvora asi metr dlouhá, zelená, uvnitř to má pískátka. Nora ráda s krokodýlem zápasí a nosí ho všude po domě. Když jde po schodech, najmě pak ze schodů dolů, přináší to komplikace, protože když máte čtyři nohy a vlečete hadrový objekt (my fyzici mu říkáme hadron), je těžko si ho nepřišlápnout.
To je maximalistická hračka.
Včera objevila minimalistickou hračku. Kdesi vyštrachala špunt od whisky: korek plus korunka z umělé hmoty. Korek vzal zasvé okamžitě, korunka vzdoruje. Celé odpoledne jsem slyšel, jak se někde kutálí. No a dnes ráno... cvaky cvak.
Budík made by Lafroigh (to je palírna na ostrově Islay, abyste věděli přesně, s čím si naše Nora hraje).

Opatrnost

Stačilo jedno setkání s ovčákem Cidem a Nora ztratila štěněčí nevinnost, která ji hnala ke každému pejskovi bez ohledu na velikost a barvu. Každý pejsek musí být Norou nadšený, protože Nora je nadšená každým pejskem, toto byl předpoklad jejího chování. No a Cid nadšený nebyl. Jak by byl, chodíme denně kolem vrat, za nimiž hlídá, a Cid na Noru denně štěká a ona denně běží k vratům a provokuje ho. No a dopadlo to tak, že ji Cid pěkně před sebou pokutálel.

Takže Nora je opatrná a vyhýbá se prakticky každému pejskovi obloukem tak o poloměru dvaceti až padesáti metrů. Včera to byla rotvajlerka, taky mladá, taky svalnatá a pružná. Byla na vodítku a Nora v lese. Dobře tak. Nemusí se stýkat každý s každým. Nora je slečinka a musí být opatrná. I když, pravda, jsou na světě slečinky, které opatrné být nemusí.

Beruška si chce půjčit Bronxův míček