Když je horko
Iris miluje válení na sluníčku. Je bílá a břicho má trochu do růžova, takže si děláme legraci, že se chce opalovat. Funguje jako spolehlivý indikátor vedra: když jde Iris do stínu a tam si lehne, někde pod keřem, tak to je ukazatel opravdu drsného vedra.
Včera to bylo tak napůl. Ležela na sluníčku, ale musel jsme něco dělat v altánku na zahradě a nějak se stalo, že jsem táhnul elektrický kabel - rovnou přes ni.
Ne, neuhnula. Bylo příliš velké horko na to, aby se pohnula. Nebo dokonce jí bylo příjemné, že ten kabel vrhal stín.

Elegantní autíčko
Ljuba je bezesporu elegantní dáma. Nesnáší špínu a nepořádek a hledí na to, aby vše, co má v dosahu, bylo hezké, čisté a příjemné. Já se z toho konceptu poněkud vymykám, ale to je jiný příběh. Hovořme o autě.
Koupila si nové auto někdy před dvěma lety, maličkého nissana micru. Je to auto do té míry dámské, že nemá zapalovač na cigarety (kéž by bylo pravdou, že dámy neinhalují dehet!) a zato má přihrádku na šminky a malovátka. Zpočátku se jí dařilo držet koncept čistoty a vůně i na palubě nissánka.
No jo, ale když bydlíte v baráčku a nota bene, když je občas (pořád) třeba dovézt tu pytel cementu, tu zase mulčovací kůru a pak zase tohle a pak onohle, elegantní autíčko se postupně mění v náklaďáček a nároky na čistotu a vůni klesají.
No a včera jsme tomu dali korunu.
Tady ve Zvoli je vynikající zařízení: obec udělala dohodu s místním provozovatelem firmy na zemní práce a odvozy a dovozy sutí, hlíny a podobného neřádstva a občané mohou každé pondělí vozit do technického dvora - zdarma - vše, co nepotřebují.
Například posekanou trávu.
Co s posekanou trávou? Nasypat ji do pytlů a šup s tím na skládku! Problém byl ale v tom, že ne vždycky máte čas v pondělí mezi pátou a sedmou. Takže ta tráva v pytli poněkud kyše.
Teď už tušíte, kam mířím. Když máte v autíčku o rozměrech šperkovnice osm pytlů kysané trávy, pomyšlení na vůni a eleganci rychle pustíte z hlavy.
"Zatím to byl náklaďák," podotkla k tomu Ljuba, když jsme odjeli od domu a urazili první stovky metrů. "Teď je to kukavůz!"

Cestovní horečka
Člověk asi vysílá před cestou nějaké vlny. Pes bezpečně pozná, že se někam chystáte. Není nadšen, naopak! Iris běhá sem a tam, tváří se starostlivě a dává najevo, že by opravdu nerada zůstala sama.
Nikdy ji nenecháváme samotnou na moc dlouhou dobu, ale na nějaký ten čásek přece. Ona ale nechce být ani ten čásek. Takže včera - mělo se někam jet, nastala chvilka zmatku a zůstaly otevřené dveře i vrátka na ulici a Iris zmizla.
"Zaběhla se! Něco ji přejelo!" strachovala se Ljuba.
Ne, Iris se ani nezaběhla, ani ji nic nepřejelo. Ony byly otevřené dveře i do auta, takže vběhla dovnitř a usídlila se tam. A zkuste vyhodit psa, šťastného, jak se těší na výlet!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena