Dopsal jsem román
Píšu tuhle hlášku podezřele často, ale tentokrát je to DOOPRAVDY. Román se jmenuje Rock mého života a je tu cihla, protože má 400 stran rukopisu! Tatínek mi říkával, že psát romány pod 400 stran nemá smysl. Takže jsem se aspoň přiblížil jeho normě.
Začal jsem ten román psát před sedmi lety - onehdy jsem našel začátky, první kapitoly té nejprvnější verze. Už tenkrát se odehrával na Měsíci, v prostředí mých lunárních habitatů, především Arkádie a Apollonie: tam jsem umístil děl románu Měsíc mého života, románu Reparátor a několika povídek. Dohromady to tvoří jakýsi lunární cyklus.
Proč Rock mého života?
Vycházím s presleyovské legendy. Podle ní Elvis žije. Proč by nemohl žít ještě ve dvaadvacátém století? Vzal všechno za správný konec, je pohádkově bohatý - mimochodem, zbohatl i na prodeji měsíční půdy. To je zajímavá věc - podívejte se na webovou stránku The Lunar registry a tam se dozvíte vše podstatné. Kromě toho vůbec nejpodstatnějšího, to se dozvíte až z mého románu: že za tím vším stojí Elvis Presley. Pověsil kytaru na hřebíček a věnuje se špičkovým technologiím a se svým promotérem plukovníkem Parkerem vytvořili nejtvrdší dvojku, jaká se v byznysu vyskytla. Slyšeli jste, že Virgin hodlá komerčně létat do kosmu? Patří Elvisovi. A až se lidi na Lunu vrátí, v první vlně bude on, Elvis, a na místě bude řídit výstavbu prvních habitatů, jak jsem ji popsal v seriálu, otiskovaném loni v Ikarii.
Tož tak. Román je hotov, román, respektive čtvrtá verze románu. Když půjde všechno dobře, vyjde na podzim v Mladé frontě a moc se na to těším. Jako už dlouho jsem se netěšil na novou knížku!

Když spadne program
Tohle je druhá verze článečku pro tento den. První jse dopsal před chvílí, spustil korekční program a už jsem byl skoro na konci s odstraňováním přelkepů, když bum a program spadnul.
To je ale praschpitomý pocit! Ono to spadnutí se projevuje zamrznutím. Všechna písmena jsem viděl, ale nemohl k nim. Kdyby to šlo nějak... teď mě napadlo, že jsem mohl udělat screenshot a potom přes OCR se pokusit aspoň část textu zachránit. Jenže mně už nefunguje můj starý dobrý Fine Reader, umí jen anglické texty a ne české - dřív uměl jen české a ne anglické.
Takže jsem musel ten zamrzlý program shodit, otevřít znovu a psát od začátku - něco jiného.
A ukládám po každé nové větě.

Jak jsme hledali Iris
S příchodem jara se vrátili z teplých krajin i řemeslníci a zase se tu hemží - dokončujeme barák a opravujeme nedostatky. Takže Irda by měla příležitost zdrhnout, vytratit se, vzít dráhu. Zatím to nedělá. Dělá to někdy?
Nejednou jsem si položil tuhle otázku a pak - teď to přišlo, Iris nebyla na zahradě a nebyla nikde, kde se normálně vyskytuje.
Nakonec jsem ji přece jen našel. Byla v pelechu, zahrabaná do deky a koukal jí jenom černý nos.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena