Iris na návštěvě
Navštívili jsme přátele - v kompletní sestavě jsme se tam vypravili, tedy Ljuba, já a Iris. Přátelé mají pejska Čerta, Iris se s ním zná od té doby, kdy jsme přátele navštívili na jejich chalupě. Sežrala mu tam plyšovou žirafu, jeho oblíbenou hračku.
Potíž nastala před domem (navštívili jsme je tentokrát v Praze). Iris si usmyslela, že ji vedeme k veterináři a nechtěla jít dovnitř! Nakonec se to přece jen podařilo, Čert nás všechny uvítal, Iris přísně prošla byt, nevynechala jedinou místnost, aby se přesvědčila, že se v koupelně neskrývá lstivý veterinář. Pak ulehla pod stůl v obýváku a poslouchala hovory. Čert jí přinesl plyšovou hračku k sežrání, nějakou plyšovou řepu s očíčky. Tentokrát si Irda plyše nevšimla. Byla spokojená, že nekompromisním postojem vypudila veterináře z bytu, takže utekl a skrýval se někde u dveří na půdu.

Do Düssedorfu za boxem
V sobotu se konal v Düsseldorfu Večer šampiónů, sedm zápasů, který vrcholil zápasem o titul mistra světa WBA. Jeli jsme se tam se synem podívat - nestává s často, aby se tak významný zápas konal tak relativně blízko. Příští zápas podobného významu bude v únoru v New Yorku a to už je přece jen z ruky. Titul obhajoval Ruslan Čagajev proti Angličanovi Mattovi Skeltonovi (obhájil). Druhý nejvýznamnější zápas večera byl Taras Bidenko versus Cisse Salif, vyhrál Bidenko, ale oba vítězové měli doslova plné ruce práce a rozhodně to nebylo vítězství typu "bum a je vymalováno".

Zápasy tohoto typu se často konají v Madison Square Garden (tam bude i ten příští, Kličko versus Ibragimov 23.2.). Byli jsme tedy zvědavi, kde to tam bude. Hala Castello byla nedaleko hotelu, kde jsme se ubytovali. Nechali jsme si vysvětlit, kdepak to je. První dojem byl udivující - nejdřív jsme přišli ke staveništi nějakého skladu, či co to bylo. Museli jsme to obejít a z druhé strany byla stavba hotova, vypadala jako sklad drogistického zboží, až na to, že na tom bylo napsáno Církevní škola. A to opravdu bylo ono. Až večer, když jsme šli dovnitř, se ukázalo, že je to zahloubené do země a že je to velikánský sál pro pět tisíc diváků, všichni jsme výborně viděli, ať kdo seděl kdekoliv.

Kéž by se naši pořadatelé podobných podniků poučili! U nás jsou o pauzách módní přehlídky a zpěvánky Josefa Laufra nebo v horším případě Heleny Vondráčkové... Tady byl jeden zápas za druhým a jenom před tím hlavním byla pauza kvůli televizi ZDF, který začínala přímý přenos v deset večer. Ani tentokrát se žádná Vondráčková nekonala! Na velkoplošných obrazovkách promítali sestřihy významných zápasů, takže i při této skoro pětačtyřicetiminutové pauze bylo na co se koukat.

Vlevo Skelton, vpravo Čagajev

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena