BEST OF HYENA: Chvála Českých drah
Konečně mohu něco pochválit, já to brblání a nadávání nerad dělám! V pátek jsme podnikl pouť do Ostravy, tam i nazpět železnicí z Hlavního nádraží. Tam jsme jel rychlíkem Odra, zpátky pendolinem. Jízdenky jsem si koupil přes internet (rozhraní poněkud zmatené, ve srovnání s Regiojetem, ale ČD toho mají na hrbu víc), na nádraží čisto, pořádek, nikde se neváleli vágusové.
Z té Odry jsem měl nejdřív obavy, není to ani místenkový vlak. Obavy liché, nastoupil jsem do čistého pohodlného vagonu a co mě vyřídilo nejvíc, byl v něm čistý záchod a voněl! Rychlík odjel na minutu přesně a stejně přesně dojel. Po cestě mi nabízeli noviny a kafe a pití a chovali se mile. Pendolino taky jelo na čas, ale je to horší cestování než tou Odrou. Drncá to a to houpání v zatáčkách zvedá jednemu žaludek. Ale to je brblání a nadávání docela malinké, i tak to byl vcelku příjemný zážitek a měl jsme dobrý pocit z toho, že se konečně něco pohnulo kupředu.
Případ s kačenou
Nora má tři hlavní hračky. King je krokodýl, metrový pískací plyšák, pravý to mučedník z plyšové říše, tisíckrát napadený a cloumaný a kousaný. Když napíšu tisíckrát, mám na mysli tisíckrát denně. V pořadí významu jako druhá nastupuje mořská hvězdice. Má po obvodu lano a za to se dá tahat. Já musím tahat, zatímco Nora třímá hvězdici. Na konci žebříčku důležitosti ke kačena. Červený náznak ptáka, vypadá trochu jako pečená kačena, ovšem je taktéž plyšová. A případ s kačenou?
Dnes ráno Nora poctila svou přízní právě ji, kačenu. Pobíhala s ní po místnosti, cloumala jí ze strany na strany, pak nějak uvolnila stisk a kačena vyletěla a dopadla na horní desku skřínky. Tam zůstala ležet.
Nora si nevšimla, KAM kačena ulétla, ovšem samozřejmě zaznamenala zmizení. Chvílemi to vypadalo, že v místnosti jsou Nory dvě až tři. Konal jsem psí psycho-pokus. Dokáže sledovat, kam ukazuju prstem? Pochopí, co tím myslí, když na hledaný předmět ukážu?
Nepochopí. Žádný z mých dosavadních psů to nepochopil. Ale třeba to jednou Nora pochopí. Má dlouhý život před sebou.
Kačena asi ne.
Hranice prolomeny
Ano, hned dvě hranice prolomeny a doufám, že nebudou o moc dál posouvány. Nora váží 20,1 kg a měří 63 cm!
Měřili jsme ji složitě. Pojala hlubokou nedůvěru k metru a ideji měření. Nepřeje si býti měřena a prchá, jakmile spatří metr. Důvod neznám. Nikdy jsem ji nemlátil metrem, nepoznala trápení šuplérou, nebyla vláčena na krejčovském metru. Metr nikdy nevstoupil nepřátelsky do jejího života.
Jenže, na druhou stranu, holčička s brašnou na zádech jí také nikdy neublížila a donedávna Nora prchala! Holčička byla divná a metr je taky takový divný.
V tom asi má Nora lidskou náturu. Co neznáme, toho se bojíme anebo to pomlouváme.
Jak tedy vím, že měří 63 cm?
Poměřil jsem si ji pomocí knihy kolmo k noze přiložené a ke kohoutku přiražené a poté, po Nořině útěku, od země odměřené.
Prosté, při vší té složitosti.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena