Dvě individuality
Je neděle, den se chýlí ke konci. Byl jsem přes víkend sám doma s pejsky. Uklízím. Kouknu a vidím, že koš na plasty je plný. Vytáhnu ho ze šuplete pod dřezem a nesu ho vysypat do kontejneru žluté barvy. Nora jde se mnou. Je už taková. Jakmile něco dělá, je mi po boku. Takže jde se mnou vynést koš s plasty.

Gari zůstane doma. Nikdy nepomáhá. Vždycky se jde podívat, jestli jsem zapomněl zavřít šuple pod dřezem. Zapomněl. Vrtá se v odpadcích a roztahá papíry od sejra a od másla po pokoji. Je už taková. Když zapomenu zavřít šuple, vždycky to udělá.
Tak tedy uklízím a Nora mi pomáhá.

Že by psa nevyhnal
Říká se to o počasí: je tak mizerné, že by psa nevyhnal. Takové bylo dneska. V jednu chvíli lilo a padaly kroupy – a to byla zrovna Ljuba s dětmi a Marly (fenka plemene český fousek, Anna & Patrik) v lese… Já byl doma a říkal jsem si: nikdo mě dneska ven nedostane ani párem koní.

Jak pošetilým jsem byl! Úderem šesté byla u me Gari. Co se tu flákáš, nevíš, kolik je hodin? Jde se ven! Jak myslíte, že to dopadlo…

Chápu, nechápu
Že se Gari s Norou zajímají o pytlík po sušenkách, to dovedu pochopit. Někdo ho zahodil a pejskové pak zkoumají, jestli v něm nezůstala aspoň molekula sušenky. Nezůstala. Proto je nutné pytlík oblemstat. Když ho zvednu, abych ho odnesl do koše, jsem tím pádem oblembstaný taky. Můžu si na to stěžovat (komu?), ale je to pochopitelné.

O kus dál je místo, na které se obě náruživě vrhají. Už to trvá tři dny, až dnes jsem to místo podrobně zkoumal. Není tam nic. Pár třísek, kamínky. Hlína. Co se tam odehrálo? Nechápu. Nevím.

No… Raději to nechci vědět.

Účastníci provozu
Dnes bylo u nás ve Šmoulově rušno. Děti se tam cvičily v dopravních předpisech. Na každé křižovatce značky, na jedné vznikl dokonce kruháč! Všechny děti na kolech.

Musím Gari s Norou pochválit. Chovaly se zcela příkladně, nesnažily se utrhnout se z vodítka, neštěkaly, nepletly se jedna přes druhou. Jakoby idea dopravní kázně přešla z dětí i na pejsky. Teď ještě, aby zůstala v dětech, až přestanou být dětmi… To ale nepatří do psího povídání.