Samozřejmě, že žába nebydlí v kuchyni a že mi neskáče po klávesnici. Žije v jezírku, má schovku mezi kameny v jeho obrubě, shora krytá keřem skalníkem. Viděli jsme ji jenom pákrkrát. Ljuba ten skalník občas zastřihuje. To se žabuli nelíbí a roztahuje si na Ljubu hubu. No a teď jsme trochu měnili vodu, protože nám pěnila. A hned tu byla žába: co mi to děláte s bejvákem?

Teď už je voda na svém místě a žába se zase schovala. Podle knížky je to žába úskočná. Podle mé zkušenosti je to žába schovaná.

Letec začátečník
Nad verandou máme kosí hnízdo, ukryté v břečťanu. Tím pádem máme tak trochu verandu zakázanou – když si tam chceme sednout, na po trávníku přechází rozhněvaný kosák s žížalou v zobáku a nad hlavou nám křičí hladová mláďata. Tak tomu bylo v posledních dnech. Včera jsem se potkal s prvním letošním letcem začátečníkem. Nejdříve ho objevila Ljuba. Seděl v altánku a díval se na ni velmi přísně. Opatrně se vzdálila, pak jsem se na něj šel podívat já. Krátkým přeletem se dostal z altánku k vrbě a kam dál, už nevím. Podruhé jsem ho viděl, snad to byl zase on, na okně od kuchyně. To jsem už měl v ruce foťák. Nechal se vyfotit celkem zblízka, takže je vidět i ten jeho legračně krátký ocásek a chmýrka na hlavě. Taky se na mě nedíval s velkou důvěrou. Je to trumpeta. Ode mne mu nic nehrozí a hlavně, dokud jsme na zahradě, nepáchnou sem kocouři odvedle. Kocourů se boj, ne mě, kamaráde. Tím spíš, že jsi letec začátečník!

Nejlepší je nevědět
Už jsem tu psal, jak jsem po několikaměsíčním zápasu s mobilem HTC Desire hodil ručník do ringu a přešel na klasickou Nokii s tlačítky. Ne snad, že by mi nekladla potměšilosti do cesty. Například sama od sebe zapíná přesměrování hovorů. Vždycky to trpělivě zruším, vypnu a za den za dva mi vítězně oznámí, že jsou příchozí hovory přesměrovány. Netuším proč, nevím kam, tak zase vlezu do menu a vypnu to. Třeba je to tam, abych nezlenivěl, něco jako iniciátor činnosti. Třeba si ten mobil myslí, že nemám do čeho píchnout a nudím se a že hrozí, že se ze mě stane nějaký Ivánek na peci.

O jinou zábavu jsem se postaral sám. Zapnul jsem si tam informaci o délce hovoru právě ukončeného. Šmarjá, já toho tolik prokecám? A těch prachů, co to stojí...
Samozřejmě, mohl bych to vypnout, ale takhle aspoň vím, kolik toho prokecám. Je to takové jakési sebetrýznění. Jako když alkoholik nenosí flašky do kontejneru a vystavuje si je, dělá výřad, aby viděl, kolik toho vypil.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena