Boj o prášek
Noře se udělala na levé tváři boule. Už jsme to měli, řešili, takže se vše opakovalo. Veterina, předpis, penicilin.
Tím to ovšem jen začíná. Jak prášek do Nory dostat?

Ljuba na to šla přes měkký sýr. Já Noru držel, Ljuba aplikovala. Výsledek? Pilulka na podlaze a ze mě byl sýrový panáček, pomazané ruce, triko, i na obličeji jsem měl máznuto.

Není ale náhodou, že člověk ovládl zvířecí říši. Je lstivý. Vypravil jsem se tedy do krámu a paštika májka pomohla. Ona má tak brutální vůni, že Nora plíseň penicilinu necítí.
Má to ještě jednu výhodu. Já májku rád a budu užírat.

Mají cestu pod dohledem
Jel jsem dnes s Gari a Norou na výlet. Pejskové ulehli na svůj pelech v autě – mám zadní sedadla proměněná v psí boudu. Vyrazili jsme. Ujeli deset kilometrů a najednou jsem si vzpomněl, že jsem zapomněl zavřít střešní okno v patře. Vzhledem na předpověď to nebylo nic moc dobrého. Otočil jsem se a jel zpátky domů.

Nora si toho nevšimla, ale Gari byla ve střehu. Hned se posadila a koukala. Co se děje? Nikam se nepojede? A co slíbený výlet? o už VŮBEC NIC neplatí?

Navrátili jsme se. Okno zavřeno, původní směr nastoupen. Gari ulehá. Ale z tvaru jejího hřbetu čtu: Tohle ať se už nikdy neopakuje!

Záhada hlavolamu
Nora je léčena. Odpoledne jsem byl na veterině, má troje prášky na rozehnání boule na obličeji. Zřejmě je to otok vyvolaný zubem, chudák malá. Už jsem se zmiňoval, že k pašování prášku do útrob psa dobře slouží paštika májka. Já taky rád májku. Potud je vše harmonizované.

Někdy až moc harmonizované. Odpoledne jsem jaksi mimoděk zašel k pelechu naší Gari a hned u pelechu kelímek od májky. Kde k němu řišla? Přece i neotevřela ledničku. Nebo jsme ho nechal na stole? Je to vypotřebovaný kelímek a Gari si otevřela odpadkovou zásuvku pod dřezem?

Příliš mnoho otázek. Odpověď jediná: prázdný kelímek na zemi. Tvrdá realita, která potře všechny teorie.
Potře je májkou.

Já sama
Gari ráda spí s dekou přetaženou přes hlavu. Psí křesílka v obýváku jsou obě vybavené speciálními dekami. Gari umí deku čumákem nadhodit a přehodit a zahodit a vyhodit, zkrátka, dokáže se do ní zamotat. Stane se z ní cosi podobného beduínovi vybaveného čelit písečné bouři. Říkám tomu stavu kuklík.

Dnes jsme ji pozoroval při výrobě kuklíka. Nezasahoval jsem. Respektuji její profesní hrdost. Taky by mi nebylo milé, kdyby se mi pletla do psaní úvodníku pro Hyenu. Takže vyrobila kuklíka bez mé pomoci.

Po chvíli jsem si všiml, že jí kouká hlava. Něco se nepovedlo. Zoufalé oči. Diskrétně jsem se přiblížil a kuklíka opravil.

Písečná bouře mohla začít.