Kde je ta zima? Voda ji vzala… vsákla se do země a pejskové mají ukrutně špinavé tlapky. Vstup do domu má několik režimů. Když je mráz, jde se bez otírání tlapek. Když prší, stačí je otřít hadrem. Ale bláto je prevít. Na to se musí vzít hadice a pejskové nemají hadici rádi, protože omývání hadicí, to je manipulace skoro jako u doktora.

Nadále platí, že jako první jde pod hadici Gari, protože je statečná, a pak nastoupí Nora, inu, protože není statečná. Ručník v garáži byl původně žlutý, teď už je skoro černý. Prý mráz přijde... v únoru? Zlatý voči!

Neviditelné svinstvo

Jdeme po našem okruhu, pejskové najednou odběhnou stranou a něco zkoumají a když se podívám pořádně, vidím, že něco dokonce žerou. Zařvu. Dělají, že neslyší. Jdu po nich, odběhnou, zjevně neradi. Zkoumám to místo, představuju si, že tam bude mrtvý krtek nebo… však víte, co psiska dovedou sežrat.

Není tam nic. Zkoumám pořádně. Je tam skvrna? Není. Mám docela dobrý čich, snažím se nasát vzduch. Je to normální zimní povětří nasáklé tlejícím listím. Zkrátka, Gari s Norou sežraly neviditelné svinstvo.

Až budou blejt, bude to viditelné. To jsou ty paradoxy!

Velký bratr Noru vidí

Je to tu zase, nervózní Nora si vylízala do tlapky bolístku, otevřenou krvavou ranku. V noci jí nasazujeme trychtýř, stejné opatření, když pejskové zůstanou bez dozoru. Když píšu, mám ji v pracovně a mohu ji periferním zrakem sledovat. Co ale dělat, když zaleze na kanape za mými zády?

Jednoduché opatření: zpětné zrcátko. Půjčil jsem si od Ljuby zkrášlovací zrcadlo, našteloval ho na psací stůl a jakmile se vystrčí jazyk, zní moje varovné Norrro!. Co si asi myslí, jestlipak se diví, že ji vidím, i když sedím zády? Nikdy se to nedozvím. Zpětné zrcátko vynalezla závodnice Dorothy Levitt už v roce 1909. Díky za něj, Dorothy! Bez tebe by si Nora vylízala nohu až na kost.

Pes s příběhem

Potkáváme pejska, jmenuje se Ax, rodově pochází z Francie a má něco společného s pointrem. Podle toho, co mi jeho pán při procházce povídal, by to mohl být francouzský krátkosrstý ohař, v originále Braque Francais. Našim dívčinám je tento Ax velmi podobný a ony v něm mají zalíbení, což znamená, že ho neodhánějí a nevrčí na něj a chovají se k němu jako dámy.

No a jeho pán mi vyprávěl, že tento pes byl původně chován při dvorech francouzských šlechticů. Když v roce 1789 padla Bastilla a zakrátko vypukl teror a revolucionáři sekali šlechticům hlavy, brali i jejich psy. Takže je skoro všechny vybili. Tudíž je to pes nadmíru vzácný.

Mám rád podivuhodné příběhy, takže jsem i tento vzal na vědomí. Moc si nedovedu představit kata Sansona, jak vleče na gilotinu ohaře, a taky pochybuji, že by se plemeno od roku nejhoršího teroru 1793 nestačilo vzpamatovat, ale co naplat. Příběh je to pěkný, i když nepravděpodobný. Takže si zaslouží být na Hyeně.